|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
 |
Regiony Uherskobrodsko (zpracovala Monika Machálková) 
 Zeměpisné vymezení
Oblast v jihovýchodní části Moravy, nacházející se v úrodném podhůří střední části Bílých Karpat od Bojkovic po Boršice u Blatnice. Historicko-národopisné vymezení
Tato část Moravy byla v minulosti rozdělena na jednotlivá hejtmanství. Hejtmanství Uherskobrodské zahrnovalo soudní okresy Bojkovice, Uherský Brod a Valašské Klobouky. Z této celistvé oblasti se vyděluje samostatný, co do rozlohy malý, ale co do charakteru výrazný region Moravské Kopanice. Uherskobrodsko lze také zařadit mezi regiony Moravského Slovácka. Lidová hudba
Jedním z nejstarších a nejrozšířenějších hudebních nástrojů na moravském venkově patřily dudy. Především v 16. a 17. století byl gajdoš hlavním a mnohdy jediným venkovským muzikantem. Od konce 18. století jsou známy muzikantská seskupení v složení dvoje housle a gajdy, v nichž houslista hrál vedoucí melodii a gajdoš ji zdobil (cifroval). Druhé housle, zvané kontry, doplňovaly harmonickou stránku písní a zároveň zdůrazňovaly její rytmus. Postupně byly gajdy, které mají pouze omezené harmonické možnosti, nahrazeny basou nebo malým cimbálem. Později přibyl do muziky, jako zástupce dechových nástrojů, ještě klarinet. Vzniklo tak hudební seskupení, ve kterém hraje většina lidových muzik na Slovácku a tedy i Uherskobrodsku, dodnes. Nejznámějším hudebním a tanečním seskupením je zajisté Soubor písní a tanců Olšava, který vznikl v Uherském Brodě v roce 1951 a od počátku se snaží zachovat a interpretovat písně a tance ze svého regionu. Lidové tance
Uherskobrodsko tvoří v tanci přechodnou oblast mezi nížinou pomoravskou (Uherskohradišťsko, Napajedelsko, Uherskoostrožsko) a mezi oblastí horskou (oblast Bílých Karpat). Je rovněž spojovacím mostem mezi Moravskými Kopanicemi a úbočím Bílých Karpat v okolí Starého Hrozenkova a mezi Luhačovickým Zálesím, kde již převládají v lidovém tanci některé prvky valašské. Nejrozšířenějšími jsou v oblasti tance točivé, pojmenované zde často názvem „sedlcká“, kterých je na Uherskobrodsku několik druhů. Liší se od sebe nejčastěji základním tanečním krokem, popř. postojem a držením dvojice při víření (např. tance brodský, korytňanský, straňanský, dolněmčanský,újezdský). V několika obcích jsou dodnes živé obřadní „mečové tance“, které se tančí při masopustních - fašankových - obchůzkách. Stejně jako v jiných oblastech Slovácka je zde rozšířený mužský tanec „verbuňk“. Viz též Národopisné a folklorní soubory Kroj a výšivkaDiferenciací krojů na Uherskobrodsku došlo k vyčlenění samostatných krojových skupin, takže v regionu rozeznáváme kroj hradčovský, vlčnovský, nivnický, bánovský, straňanský a březovský. Jste ochotni poskytnout nám svou fotografii vhodnou k tomuto článku? Napište nám! Architektura
V tomto mírně kopcovitém, ale úrodném zemědělském kraji, jsou obce poměrně velké a jsou tvořeny několika ulicemi se souvislou řadou domů. Na Uherskobrodsku je dnes častý dům se sýpkou v podstřeší. Dochovala se zde však i řada staveb staršího typu od štítově orientovaných domů, staveb s valbovými střechami až po domy s boční sýpkou. Dokladem lidové architektury jsou mnohde i tradiční hospodářské stavby (seníky, kolny, stodoly, komory), dodnes funkční a malorolnicky využívané nebo památkově chráněné. Skanzeny, muzeaJste ochotni poskytnout nám další informace pro tento článek? Napište nám! Související články
Literatura
Hudební nosiče
Videokazety
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
