FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Regiony | Uherskobrodsko

Regiony

Uherskobrodsko   (zpracovala Monika Machálková)


Orientační mapka regionu :: Zeměpisné vymezení

Oblast v jihovýchodní části Moravy, nacházející se v úrodném podhůří střední části Bílých Karpat od Bojkovic po Boršice u Blatnice.


:: Historicko-národopisné vymezení

Tato část Moravy byla v minulosti rozdělena na jednotlivá hejtmanství. Hejtmanství Uherskobrodské zahrnovalo soudní okresy Bojkovice, Uherský Brod a Valašské Klobouky.

Z této celistvé oblasti se vyděluje samostatný, co do rozlohy malý, ale co do charakteru výrazný region Moravské Kopanice. Uherskobrodsko lze také zařadit mezi regiony Moravského Slovácka.


:: Lidová hudba

Jedním z nejstarších a nejrozšířenějších hudebních nástrojů na moravském venkově patřily dudy. Především v 16. a 17. století byl gajdoš hlavním a mnohdy jediným venkovským muzikantem. Od konce 18. století jsou známy muzikantská seskupení v složení dvoje housle a gajdy, v nichž houslista hrál vedoucí melodii a gajdoš ji zdobil (cifroval). Druhé housle, zvané kontry, doplňovaly harmonickou stránku písní a zároveň zdůrazňovaly její rytmus. Postupně byly gajdy, které mají pouze omezené harmonické možnosti, nahrazeny basou nebo malým cimbálem. Později přibyl do muziky, jako zástupce dechových nástrojů, ještě klarinet. Vzniklo tak hudební seskupení, ve kterém hraje většina lidových muzik na Slovácku a tedy i Uherskobrodsku, dodnes. Nejznámějším hudebním a tanečním seskupením je zajisté Soubor písní a tanců Olšava, který vznikl v Uherském Brodě v roce 1951 a od počátku se snaží zachovat a interpretovat písně a tance ze svého regionu.


:: Lidové tance

Uherskobrodsko tvoří v tanci přechodnou oblast mezi nížinou pomoravskou (Uherskohradišťsko, Napajedelsko, Uherskoostrožsko) a mezi oblastí horskou (oblast Bílých Karpat). Je rovněž spojovacím mostem mezi Moravskými Kopanicemi a úbočím Bílých Karpat v okolí Starého Hrozenkova a mezi Luhačovickým Zálesím, kde již převládají v lidovém tanci některé prvky valašské.

Nejrozšířenějšími jsou v oblasti tance točivé, pojmenované zde často názvem „sedlcká“, kterých je na Uherskobrodsku několik druhů. Liší se od sebe nejčastěji základním tanečním krokem, popř. postojem a držením dvojice při víření (např. tance brodský, korytňanský, straňanský, dolněmčanský,újezdský). V několika obcích jsou dodnes živé obřadní „mečové tance“, které se tančí při masopustních - fašankových - obchůzkách. Stejně jako v jiných oblastech Slovácka je zde rozšířený mužský tanec „verbuňk“.

Viz též Národopisné a folklorní soubory


:: Kroj a výšivka

Diferenciací krojů na Uherskobrodsku došlo k vyčlenění samostatných krojových skupin, takže v regionu rozeznáváme kroj hradčovský, vlčnovský, nivnický, bánovský, straňanský a březovský.

Jste ochotni poskytnout nám svou fotografii vhodnou k tomuto článku? Napište nám!


:: Architektura

V tomto mírně kopcovitém, ale úrodném zemědělském kraji, jsou obce poměrně velké a jsou tvořeny několika ulicemi se souvislou řadou domů. Na Uherskobrodsku je dnes častý dům se sýpkou v podstřeší. Dochovala se zde však i řada staveb staršího typu od štítově orientovaných domů, staveb s valbovými střechami až po domy s boční sýpkou. Dokladem lidové architektury jsou mnohde i tradiční hospodářské stavby (seníky, kolny, stodoly, komory), dodnes funkční a malorolnicky využívané nebo památkově chráněné.


:: Skanzeny, muzea

Jste ochotni poskytnout nám další informace pro tento článek? Napište nám!


:: Související články

  1. Jiří Jilík: Chlpky chlpky, planty planty - co je to?
  2. Jiří Jilík: Naslouchejme krajinám
  3. Jiří Jilík: Odešel největší z Vlčnovjanů
  4. Jiří Jilík: Podohradí postaru i v současnosti
  5. Jiří Jilík: Proti proudu času
  6. Petr Slinták: Skrytý poklad nivnického kroje
  7. Vlastimil Ondra: Sucholožská Kača
  8. Petr Slinták: Vaření trnek v Dolním Němčí
  9. Petr Slinták: Vaření trnek v Dolním Němčí 2004
  10. Zdenka Brandysová: Vlčnovjánek slavil pětačtyřicetiny
  11. Antonín Vrba: Vlčnovský král 2006 dešti neutekl
  12. Ludmila Tarcalová: Záhadná jízda králů Jiřího Jilíka


:: Literatura

  1. Národopis lidu Českoslovanského - Díl I. Moravské Slovensko (Praha 1922)
  2. Vlastivěda moravská - Země a lid. Svazek 10, Lidová kultura na Moravě (ÚLK ve Strážnici, MVS v Brně 2000)
  3. Lidové kroje z České republiky (Dějiny odívání), J. Langhammerová (Nakladatelství Lidové noviny 2001)
  4. Lidové kroje na Hodonínsku, V. Židlický, J. Orel, F. Řehánek (Osveta, n. p., Martin 1982)
  5. Lidová architektura v Československu, V. Mencl (Academia Praha 1980)
  6. Lidové stavby - Architektura českého venkova, J. Škabrada (ARGO Praha 1999)
  7. Lidová architektura jihovýchodní Moravy (obrazový průvodce), Vít Hrdloušek (Škola vesnice Modrá 2001)
  8. Zpěvník Olšavy (Ústav pro kulturně výchovnou činnost v Praze 1981)
  9. Olšava 1951 - 2001, Sborník příspěvků k 50. výročí vzniku souboru písní a tanců (Soubor písní a tanců Olšava, Uherský Brod 2001) - sborník + CD


:: Hudební nosiče

  1. Ej, Brode, Brodečku - Lubomír Málek a BROLN (Supraphon 1988)
  2. Dívča z Javoriny - CM Olšava, OLUN, BROLN (LM music Valašské Meziříčí 1997)
  3. Kytice z Uherskobrodska - CM Olšava, její sbory a hosté (Gnosis Brno 1998)


:: Videokazety

  1. Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska - Díl VII., Část 2. - Dolňácko, Z. Jelínková (ÚLK ve Strážnici 1997)
  2. Dolní Němčí kinematografické - filmové vzpomínky 1960-1972 (Obec Dolní Němčí a Muzeum J. A. K. Uherský Brod 2000)


poslední aktualizace: 17/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS