FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Regiony | Podluží

Regiony

Podluží   (zpracoval Zbyněk Žůrek)


Orientační mapka regionu :: Zeměpisné vymezení

Nejjižnější část Slovácka - území mezi soutokem Dyje s Moravou mezi městy Břeclaví a Hodonínem. Celkem jde dnes o 18 vesnic a městeček na moravském území.


:: Historicko-národopisné vymezení

Jméno daly této oblasti vodní plochy, zde nazývané luže. Ještě v druhé polovině 19. století patřilo národopisně k Podluží i několik osad v Dolním Rakousku, které se později odnárodnily.


:: Lidová hudba

Pro Podluží jsou charakteristické široko rozklenuté táhlé písně. Zvláště mužský zpěv se vyznačuje velkým hlasovým fondem - silou a neobyčejnou nosností hlasu. Počátkem 20. století se zde rozvinul také způsob vícehlasého mužského i ženského zpěvu, a to v sextách a vrchních terciích. Oproti jiným oblastem Slovácka je na Podluží převaha táhlých písní nad tanečními.
Nejstaršími muzikanty na Podluží byli gajdoši, často doprovázeni houslisty - prim a kontry. Hudecké muziky, většinou v obsazení prim, sekund, klarinety a kontrabas, bývaly již ve druhé polovině 19. století pro zesílení zvuku doplňovány plechovými nástroji - C-trubkou a křídlovkou, někdy i trombónem. Takovýmto muzikantským seskupením se říkalo štrajchové muziky. Po druhé světové válce vytlačily dechové muziky na Podluží téměř zcela tradiční smyčcové seskupení muzikantů Od poloviny 20. století dochází k renesanci cimbálových muzik zejména zásluhou souboru Břeclavan.


:: Lidové tance

K nejznámějším a dodnes živým tancům patří na Podluží párový tanec vrtěná a chlapecké hošije a verbuňk. Mezi starší tance s původním obřadním zaměřením se řadí žabská, šátečková nebo hejnom, k tancům rázu reprezentačního patří např. taneční hry varajková, palicová a slámečková, valacina či ovčácká a další tance polkového a valčíkového rázu.

Viz též Národopisné a folklorní soubory


:: Kroj a výšivka

I když je pravděpodobné že do konce 18. století splýval zdejší kroj s kroji v okolních oblastech, od polovina 19. století se od nich odlišily především výskytem ohnivě červených mužských nohavic. Pro ženy je zde zase ke svátečnímu oděvu typická úprava hlavy do „rožků“ - lepenkového kornoutu, potaženého červenou látkou a ovázaného širokou, na vrcholu bohatě řasenou stuhou.
Jste ochotni poskytnout nám svou fotografii vhodnou k tomuto článku? Napište nám!


:: Architektura

Půdorysný základ obcí zůstal v posledních 150 letech v podstatě zachován, ve většině případech se jen rozrostl do šířky. Jako všude jinde v rovinatých částech Slovácka, tvoří i zde základ vesnice dva souvislé a souběžné pásy domů, které jsou obráceny svojí delší stranou k návsi nebo silnici. Střechy byly ještě v druhé polovině 19. století bez výjimky doškové, čelní stěny domů byly členěny vyčnívajícími žudry. Pohled na tuto zástavbu navíc změkčovaly malé předzahrádky, ohrazené nízkými plůtky. K malebnosti lidových staveb na Podluží přispívalo velkou měrou i jejich barevné olíčení, na konci 19. a počátkem 20. století pak malování žudra různobarevnými, převážně květinovými motivy, což bývala téměř výlučně práce žen - hospodyň, případně specializovaných „maléreček“.


:: Skanzeny, muzea

Jste ochotni poskytnout nám další informace pro tento článek? Napište nám!


:: Související články

  1. František Schulz: Fašanku, fašanku...
  2. Antonín Vrba: Jarní zpívání v Lanžhotě letělo až do Kanady
  3. Vladan Jílek: Jožka Černý oceněný ministrem kultury
  4. Zbyněk Žůrek: Jožka Kobzík
  5. Antonín Vrba: Poštorané pěkné koně majú...
  6. Martin Kozlovský: Rádio Jih - Cimbálka
  7. Antonín Vrba: Senioři to v petrovských Plžích rozjeli
  8. Zdeněk Grombiřík: Věneček z rozmarýnu Fanoše Mikuleckého


:: Literatura

  1. Národopis lidu Českoslovanského - Díl I. Moravské Slovensko (Praha 1922)
  2. Vlastivěda moravská - Země a lid. Svazek 10, Lidová kultura na Moravě (ÚLK ve Strážnici, MVS v Brně 2000)
  3. Lidové kroje z České republiky (Dějiny odívání), J. Langhammerová (Nakladatelství Lidové noviny 2001)
  4. Lidové kroje na Hodonínsku, V. Židlický, J. Orel, F. Řehánek (Osveta, n. p., Martin 1982)
  5. Lidová architektura v Československu, V. Mencl (Academia Praha 1980)
  6. Lidové stavby - Architektura českého venkova, J. Škabrada (ARGO Praha 1999)
  7. Podluží - kniha o lidovém umění, R. Jeřábek, V. Frolec, D. Holý (Krajské nakladatelství Brno, 1962)
  8. Podluží v lidové písni, kolektiv autorů (MVS v Brně, 1988)


:: Hudební nosiče

  1. Hoš, Podluží! Písně a tance od Břeclavi, CM Břeclavan (Supraphon, 1978) - LP


:: Videokazety

  1. Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska - Díl VII., 2. část - Slovácko - Dolňácko, Z. Jelínková (ÚLK ve Strážnici 1997)


poslední aktualizace: 17/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS