FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Regiony | Moravské Kopanice

Regiony

Moravské Kopanice   (zpracoval Zbyněk Žůrek)


Orientační mapka regionu :: Zeměpisné vymezení

Svébytnost oblasti předurčila především její geografická poloha. Celé území je svými průsmyky otevřeny na východ, ke Slovensku, kam má i vodopisný spád. Z ostatních světových stran je ohraničeno hřebenem Bílých Karpat.


:: Historicko-národopisné vymezení

Z hlediska osídlení jsou dle písemných dokladů nejstarší obce Strání (12. stol.) a Starý Hrozenkov (13. stol.). Obec Březová byla založena až ve století 17., ještě později byla osídlována úbočí Bílých Karpat, kde postupně vznikaly z dvorcových rozptýlených usedlostí kopaničářské obce Lopeník, Vápenice, Vyškovec a Žitková.

Jistý komunikační odstup sousedních obcí a zejména oddělené farnosti, způsobily v minulosti i jisté rozdíly kulturní. Každá obec má svůj kroj i nářečový dialekt. Vlivem geografické izolovanosti se v oblasti udrželo mnoho projevů lidové kultury déle než v jiných moravských regionech.


:: Lidová hudba

Z celého širokého spektra lidové kultury vyniká nejvíce lidová píseň, která se v této oblasti zachovala až téměř do našich let v překvapivém rozsahu, přičemž její vyhraněnou podobu představují především lidové balady. Taneční písně doprovázel hrou na gajdy gajdoš, později gajdošská muzika, nebo malá hudecká muzika ve složení dvoje housle a malá basa.


:: Lidové tance

V oblasti od Žitkové až po Lopeník se až do našich let dochoval dynamický točivý tanec zvaný hrozenský. V každé osadě se tančil trochu jinak a vznikaly zde i jeho různé místní varianty. V Březové se tančil tanec březovská, nazývaný také hodová - sedlácká. Ve Strání byl zase nejrozšířenějším tancem straňanská. Všechny tyto točivé tance byly velmi podobné, tančily se v párech za zpěvu nebo předzpěvování řady písní.

Kromě točivých tanců byly v oblasti oblíbené i tance figurální (šátečková, zahradnícká, šotyška, reznícká, ….) nebo taneční hry (ovčák, holúbek). Chlapci tančívali tanec palicový, při kterém předváděli svoji obratnost. Místně je doložen i zbojnický tanec.

Ze slovenské strany pronikl na Kopanice čardáš, který se zde rozvinul do několika regionálních podob a variací ovlivněných domácími tanci. Zajímavé je, že verbuňk, jako typický slovácký tanec v tomto regionu úplně chybí.

Nejvýznamnějším tancem ve Strání je mečový fašankový tanec podšable, který se tančil při masopustní obchůzce v každém domě.

Viz též Národopisné a folklorní soubory


:: Kroj a výšivka

Kroj této oblasti je jedním z nejlépe zachovaných na Moravě. Obsahuje jinde dávno zaniklé krojové součásti.

Ve Strání se nosí tzv. kroj straňanský, zajímavý starobylou konstrukcí rukávců a zachováním ženského rubáče v jeho původní formě. V Březové a Lopeníku se nosí kroj březovský. Ve Starém Hrozenkově a okolních obcích nádherně ručně vyšívaný kroj kopaničářský.

Jste ochotni poskytnout nám svou fotografii vhodnou k tomuto článku? Napište nám!


:: Architektura

Typickým znakem pro oblast je rozptýlená zástavba jednotlivých usedlostí na úbočích kopců. Jedná se o přízemní dvorcovou kopaničářskou usedlost. Prvními stavbami byly dřevěné sruby s jednou či dvěma místnostmi obklopené hospodářskými stavbami. Obytný dům měl stěny z neotesaných roubených trámů. Z protipožárních i estetických důvodů byl omazán hliněnou omítkou obílenou vápnem. Teprve od poloviny 19. století zde vznikaly osedlosti stavěné z nepálených cihel (kotovic), ovlivněné slováckou architekturou. Z hospodářských budov se dodnes zachovaly samostatně stojící roubené stodoly.


:: Skanzeny, muzea

Jste ochotni poskytnout nám další informace pro tento článek? Napište nám!


:: Související články

  1. Bohumila Michnová: Vychází další knížka o žítkovských bohyních
  2. Jiří Jilík: Vzpomínka na Františka Šopíka
  3. Jiří Jilík: Zpěvák Ladislav Gabrhel oslavil pětapadesátiny
  4. Zdeněk Mitáček: Žítkovské bohyně


:: Literatura

  1. Národopis lidu Českoslovanského - Díl I. Moravské Slovensko (Praha 1922)
  2. Vlastivěda moravská - Země a lid. Svazek 10, Lidová kultura na Moravě (ÚLK ve Strážnici, MVS v Brně 2000)
  3. Lidové kroje z České republiky (Dějiny odívání), J. Langhammerová (Nakladatelství Lidové noviny 2001)
  4. Lidové kroje na Hodonínsku, V. Židlický, J. Orel, F. Řehánek (Osveta, n. p., Martin 1982)
  5. Lidová architektura v Československu, V. Mencl (Academia Praha 1980)
  6. Lidové stavby - Architektura českého venkova, J. Škabrada (ARGO Praha 1999)
  7. Lidová architektura jihovýchodní Moravy (obrazový průvodce), Vít Hrdloušek (Škola vesnice Modrá 2001)
  8. Zpěvy moravských Kopaničárů, Joža Černík (J.Otto, Praha 1908)
  9. Lidové balady z moravských Kopanic, Pavel Popelka (Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě)


:: Hudební nosiče

  1. Okolo Hrozenka - lidové písně ze Starého Hrozenkova a okolí (Národopisný soubor Kopaničár 1999)



poslední aktualizace: 17/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS