Regiony

---

Horácko, Podhorácko   (zpracoval Jiří Plocek)


 Zeměpisné vymezení

Velká oblast zahrnující celou západní Moravu - od hranic s Čechami na západě po Drahanskou vrchovinu, Brněnsko a Znojemsko na východě. Horácko samo je nejzápadnější moravská oblast, odděleno od Podhorácka přechodem zhruba v linii měst od severu na jih: Bystřice nad Pernštejnem, Velké Mezíříčí, Třebíč, Jemnice.

 Historicko-národopisné vymezení

Jeden z nejstarších a základních moravských regionů, v němž živá výrazná lidová kultura ustoupila z každodenního života dříve než ve východomoravských regionech. Horácká kultura byla všeobecně odvozena od vrchovinského charakteru území bohatého na kámen a dřevo, avšak s chudou zemědělskou půdou.

 Lidová hudba

Vykazuje blízkou příbuznost s písní českou. Přestože původní horácká instrumentální hudba není - s výjimkou skřipkařské muziky v okolí Jihlavy - nijak doložena záznamem písemným či zvukovým, je jisté, že existovala. Nejstarší doložené nástrojové obsazení bylo: dudy, housle, cimbál. Ale brzy se začaly prosazovat vojenské dechovky. V 19. století vznikaly smíšené sestavy - štrajchy. V posledních desetiletích zůstaly z vesnického muzicírování nepatrné zbytky, těžiště tanečních zábav se posunulo k dechovkám a elektrifikovaným tanečním skupinám.
Muziky např. Třebíčan (Třebíč), Vysočan (Jihlava), Studánka (Žďár nad Sázavou) aj.

 Lidové tance

Pro Horácko je typický výskyt mladšího typu tanců - figurálních, kde určitá píseň je vázána na určitý typ tance. Jejich počet je pravděpodobně největší ze všech moravských oblastí. Z názvů tanců lze uvést např: kolo, hulán, kalamajka, rejdovák, a další

Viz též Národopisné a folklorní soubory

 Kroj a výšivka

Kroje jsou poplatné zdejším skromnějším hospodářským poměrům. V základní skladbě e nijak výrazně neliší od krojů v jiných podhorských oblastech.
Jste ochotni poskytnout nám svou fotografii vhodnou k tomuto článku? Napište nám!

 Architektura

Původní selská stavení ve vyšších polohách byla ze dřeva na kamenných podezdívkách. V nižších polohách kamenná stavení z nepálených cihel. Střechy původně šindelové, později břidlicové, eternitové, taškové. Selské usedlosti (statky) na západní Moravě mají v rámci vsi vesměs štítovou orientaci.

 Skanzeny, muzea

Jste ochotni poskytnout nám další informace pro tento článek? Napište nám!

 Související články

1. Jiří Plocek: Duše Vysočiny
2. Eva Veselá: Tkalcovský stav - dříve zdroj obživy, nyní zábava

 Literatura

1. Horácko a jeho lid (uspoř. J. Konzbul), Horácké muzeum (Nové město na Moravě 1959)
2. Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně, Bohuslav Pernica (Havlíčkův Brod 1952)
3. Horácký zpěvník. Sbírka horáckých lidových písní z Třebíčska, Moravskokrumlovska a Znojemska, Vratislav Bělík (Havlíčkův Brod 1954)
4. Písničky a popěvky ze severu Horácka, Josef Hora (Žďár nad Sázavou 1995)
5. Lidové písně z moravského Horácka, Marta Toncrová (Brno 1999)
6. Guberniální sbírka písní a instrumentální hudby z Moravy a Slezska 1819, Karel Vetterl (Strážnice 1994)
7. Tance ze Žďárska I, II., Zdena Jelínkové (Žďár nad Sázavou, 1986)
8. Horácké tance z Telečska, Třešťska, a Dačicka, Zdena Jelínková (Jihlava 1989)
9. Lidová kultura na Moravě - 10. svazek Vlastivědy moravské - Země a lid, Josef Jančář a kol. (Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Ústav lidové kultury ve Strážnici 2000)
10. Lidová architektura v Československu, Václav Mencl (Praha 1980)
11. Lidové kroje z České republiky (Dějiny odívání), J. Langhammerová (Nakladatelství Lidové noviny 2001)

 Hudební nosiče

1. Studánka 1, 2 (Žďár nad Sázavou)
2. Proměny v čase - ukázky archivních snímků skřipkařské muziky z Jihlavska, Třebíčanu a současné Studánky (Gnosis Brno, 2001)

 Videokazety

1. Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska - Díl V., Moravské Horácko, Z. Jelínková (ÚLK ve Strážnici 1997)