FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Regiony | Dolňácko

Regiony

Dolňácko   (zpracoval Zbyněk Žůrek)


Orientační mapka regionu :: Zeměpisné vymezení

Jedná se o podstatnou část území jihovýchodní Moravy, dříve nazývané Moravské Slovensko (dnes vžité Slovácko). Je obtížné určit dobu vzniku pojmenování Dolňácka - rozsáhlé oblasti Pomoraví od Napajedel až k Hodonínu, ke které se řadí i přilehlá podhorská území na levém břehu řeky Moravy.


:: Historicko-národopisné vymezení

Pojem Dolňáků a Dolňácka v oblasti středního Pomoraví se zřejmě utvářel uměle a vžil se až někdy v meziválečném období. Není sice tradiční, avšak toto pojmenování za necelých sto let zdomácnělo na Slovácku natolik, že je nelze nerespektovat.
Vymezení Dolňácka z hlediska národopisného prošlo řadou větších či menších změn. V současné době řadíme do tohoto regionu Napajedelsko, Uherskohradišťsko s Uherskoostrožskem, Veselsko s Moravskopíseckem a Bzeneckem a Strážnicko s Kyjovskem. Jednotlivé subregiony v oblasti nesou velké množství podobných nebo příbuzných znaků.


:: Lidová hudba

Typické jsou táhlé písně ve volném tempu. Proti nim stojí taneční nápěvy s výraznou rytmizací.
Nejstarší lidovou muzikou byla tzv. gajdošská dvojka (housle a dudy), kde houslista hrál vedoucí melodii a gajdoš ji zdobil - cifroval. V obsazení dvoje housle a gajdy (známém od konce 18. století) doplňovaly druhé housle, zvané kontry, harmonickou a rytmickou stránku hudby. Gajdy byly mnohde postupně nahrazeny cimbálem. Rovněž vznikaly i smyčcové hudecké kapely, které hrály zpravidla ve složení 1. housle (prim) a kontry nebo 1. housle a jedny až dvoje kontry s basou. Tuto sestavu doplňoval v některých oblastech již v 18. století cimbál a klarinet. V posledně jmenované sestavě hraje na Dolňácku v současné době většina cimbálových muzik.
Po útlumu původní venkovské nástrojové hudby koncem 19. století začal v prvních desetiletích století dvacátého přebírat její funkci nadšený folkloristický dorost především ve „Slováckých krúžcích“. Po koncentrovaném národním útlaku za 2. světové války došlo ihned po jejím skončení v roce 1945 k hromadnému zakládání národopisných souborů, z nichž se pak od padesátých let vytvořila základna pro státem podporovaný folklorismus. Počet muzik v regionech vzrostl během pár desetiletí od války několikanásobně.
Mezi nejvýznamnější osobnosti poválečné renesance folkloru na Dolňácku patřili bezesporu kyjovský Jura Petrů, strážnický Slávek Volavý a uherskohradišťský Jaroslav Staněk. Všichni tři (primáši cimbálových muzik) patřili k základním stylotvorným osobnostem, které zásadním způsobem ovlivnili hudební projev ve svém regionu.

Viz též Soubory a muziky


:: Lidové tance

Tance na Dolňácku se řadí k východnímu hudebnímu stylu, pro něž je charakteristický neomezený počet písní, které se k jednomu tanci předzpěvují. To platí především pro točivé tance, jež zde mají velikou regionální variabilitu, která se vyznačuje osobitým tanečním stylem. Na Uherskohradišťsku a veselském Dolňácku se téměř v každé vesnici tančí sedlácká jinak a podle obcí jsou tomuto tanci dávány přídomky „těšovský“, „boršická“, „hucká“, atd. Charakteristickým tancem strážnického Dolňácka je párový točivý tanec důstojného rázu danaj. Na Kyjovsku se zase tančí skočná.
Oblíbeným mužským tancem je verbuňk, který nabyl v každém slováckém subregionu osobitý styl. Na Dolňácku se tančily také figurální tance, které zde však nedosáhly takového počtu a obliby jako v jiných oblastech.

Viz též Soubory a muziky


:: Kroj a výšivka

Kroj má za sebou dlouhý historický vývoj. Zhotovoval se na vesnicích i malých venkovských městech. Byl dílem lidu a jím i přijímán a používán ve všech ročních obdobích a k rodinným i výročním obyčejům jako osobité oblečení obyvatel venkova. Kroj si lid zhotovoval z materiálů, které většinou sám podomácku zpracovával. Základem mužského kroje jsou bílé konopné nebo lněné kalhoty a konopná, lněné, později bavlněná košile, nošená původně volně přes pás. Zimním oblečením jsou bílé soukenné nohavice, v dalším vývoji tmavomodré, světlemodré, červené nebo černé barvy. Základem ženských krojů je rubáč (košile) a opléčko z konopného nebo lněného plátna od pasu rozšířený, nošený přímo na těle. Rubáč původně nahrazoval spodní i svrchní oděv. V dalším vývoji přestala být mužská košile svrchním oděvem a stala se prádlem. Stejný byl i vývoj rubáče, kde přibyly rukávce a systém jedné nebo dvou zástěr v době, kdy se stal rubáč spodním prádlem.
V průběhu dalšího vývoje, v němž svou významnou úlohu sehrálo zrušení nevolnictví a roboty, se kroj dále rozvíjí. Objevuje se bohaté šňůrování na nohavicích, místo krpců a starobylých vysokých bot bez podpatku šijí obuvníci honosné čižmy, kožešníci kožuchy, objevují se i různé druhy klobouků. Ženský kroj byl vedle kordulky obohacen vlněnými sukněmi s vetkávanými vzory, tureckými šátky fěrtůšky z drahých materiálů, vyšívaných vrapenými kordovánkami. Vynikající úrovně dosáhla také ruční výšivka.
Je přirozené, že postupně se počaly vytvářet místní krojové typy, na což měla vliv krajina a stav výroby v ní - domácí výroba pláten a suken, dostatek schopných krojových švadlen a „krajčírů“, obuvníků a kožešníků, kolonizace vylidněných oblastí novým etnikem i příslušnost několika obcí k jedné společnosti. Zakladatelem vědeckého soupisu a třídění krojů na moravském Slovácku byl Josef Klvaňa. Ten rozdělil zdejší kroje do šesti základních skupin, ve kterých rozeznává 24 krojových typů. Z toho pouze v oblasti Dolňácka jich najdeme čtrnáct, což svědčí o veliké krojové rozmanitosti tohoto národopisného regionu.

Výšivka z DolňáckaDetail výšivky z Dolňácka
Fotografie poskytl Michael Lapčík


:: Architektura

Celá oblast jižní Moravy (včetně Hané) patří ke stejnému architektonickému typu obytného domu. Základem vesnice byla individuální usedlost s uzavřeným dvorem, přičemž převážila tendence sdružovat se v uzavřenou zástavbu. V novověku se tak zformovala okapová orientace domu směrem ke komunikaci, která je zde dodnes zachovaná.
Území Dolňácka tvoří přes 100 katastrů obcí, které leží převážně v rovinaté nivě řeky Moravy a zasahují do podhůří Chřibů a Bílých Karpat. V jednotlivých subregionech má i dům řadu rysů, odpovídajících tradici určité obce či skupiny obcí. Jde o rozdíly v použití stavebních materiálů, v členění domu a od počátku 20. století i ve zdobení fasád.
Vlastní zástavba obce je vedena většinou v ose potoka, kde byla nebo vznikla současně i obslužná komunikace. Tento způsob zástavby se nazývá silniční osada. Přízemní domy - původní zemědělské velkostatky i menší usedlosti - se řadí jeden vedle druhého do dlouhé souvislé řady lemující ulici. Vesnice je tak v podstatě široká ulice, ve středu rozšířená v náves. Za zástavbou domů navazují postupně zahrady, dále pole, louky a na okraji katastru les. Volné prostranství návsi bylo již od 19. století upravováno a zkrášlováno. (Ovocnými stromy, květinovými předzahrádkami s nízkým plůtkem či alejí listnatých stromů u hlavní cesty nebo potoka). Novými změnami na vesnici od poloviny 20. století jsou spíše technické zásahy (zatrubnění potoka, zvětšení asfaltových a betonových ploch). Při následných přestavbách a nových výstavbách je mnoho návsí nevhodně parkově upraveno výsadbou jehličnanů, bez celkové koncepce.


:: Skanzeny, muzea

Jste ochotni poskytnout nám další informace pro tento článek? Napište nám!


:: Související články

  1. Antonín Vrba: Stínáním berana v Domaníně hýselští ještě neskončili
  2. Antonín Vrba: "Kolmo" z Horňácka do kyjovského "Šištótu"
  3. Romana Habartová: Aj, to sú maléři od Boha samého...
  4. Antonín Vrba: Asiaty uchvátil kyjovský folklor
  5. Markéta Vajčnerová: Beseda u cimbálu po letech opět ve Strážnici
  6. Jiří Jilík: Bylo by škoda zapomenout
  7. Petr Kousal: Cimbálová muzika BAGO, 1977- 1986
  8. Antonín Vrba: Český rekord v Blatničce
  9. Jiří Jilík: Do Hroznové Lhoty k betlému i za obrázky
  10. Jiří Jilík: Dvě setkání s písní
  11. Slovácké muzeum: Expozice pálení ve Slováckém muzeu
  12. Zdeněk Kučera: Folklor, koně, tradice a lidé
  13. Antonín Vrba: Folkloristi na Slovácku vzpomínali
  14. Antonín Vrba: Fotoreportáž z velikonoční výstavy
  15. Vladan Jílek: Fotovzpomínka na Strážnici 2008
  16. Jiří Jilík: Genius loci ve Strážnici
  17. Antonín Vrba: Hodovat se dá na Slovácku i bez krojů
  18. Pavel Dvořan: Hody, milé hody
  19. Antonín Vrba: Jak hodový káčer ve Skoronicích klepal do rytmu muziky
  20. Antonín Vrba: Jak hroznolhotské cigánky žadonily
  21. Dana Petříčková: Jaromír Nečas čestným občanem Kyjova
  22. Zbyněk Žůrek: Jaroslav Václav Staněk
  23. Romana Habartová: Jehla, příze, pokličky, hračky každé babičky
  24. Zbyněk Žůrek: Jura Petrů
  25. Antonín Vrba: Jura Petrů: Hudebně musím vystačit s tím, co vím
  26. Jiří Jilík: Když chlapi zpívají
  27. Slovácké muzeum: Klobúček s pérkama, věneček s pantlama
  28. Jiří Plocek: Kosení 2007 - Magie místa, písní a požaté trávy
  29. Ivana Majíčková: Kunovická Jízda králů - historie a současnost
  30. Ivana Majíčková: Kunovická škola lidových tanců zahájena!
  31. Antonín Vrba: Kvalitní práce kyjovské ZUŠ
  32. Antonín Vrba: Kyjované halasně otevřeli sklepy a přivítali jaro
  33. Jiří Svoboda: Kyjovští muzikanti rozehřáli Islanďany
  34. Slovácké muzeum: Lidová umělecká výroba v České republice
  35. Antonín Vrba: Martinové budou na besedě u cimbálu ve výhodě
  36. Zbyněk Žůrek: Mezinárodní folklorní festival Strážnice 2006
  37. Michal Dvouletý: Mikulášské zpívání
  38. Vladan Jílek: Moje vzpomínka na Strážnici 2009
  39. Václav Kopelec: Muzičky 2009
  40. Antonín Vrba: Na Rochusu vyroste muzeum v přírodě
  41. Vít Trachtulec: Na zbojstvo se oddali
  42. Radek Bartoníček: Nejen o Strážnici 2006...
  43. Slovácké muzeum: Nejsvětější Trojice
  44. Josef Jančář: Nezapomenutá krása
  45. Vlastimil Ondra: Nivnické sedlcké - multimediální CD-ROM
  46. Slovácké muzeum: Obrázky z Hradišťska
  47. Anna Maděričová: Odešel Luboš Svatoš
  48. Antonín Vrba: Oslava "desítky" sboru v Hroznové Lhotě
  49. Antonín Vrba: Ozvěny Horňácka a Luboš Svatoš
  50. Antonín Vrba: Panu učiteli s láskou
  51. Jiří Jilík: Peřina pro Kristýnku
  52. Jaroslav Kovařík: Plný život Jiřího Jilíka
  53. Vojtěch Kouba: Pod čím se tedy ti Moraváci na prvního máje líbají?
  54. Antonín Vrba: Polepšené pěsničky Ludvíka Vaculíka
  55. Vlastimil Ondra: Proč jdu na fašank
  56. Vlastimil Ondra: Proč jdu na fašank - II. díl
  57. Roman Veverka: ProgRÁM Slovácka - pozvánka pro všechny
  58. Vladan Jílek: Putování Strážnicí 2011
  59. Václav Štěpánek: Reprint sbírky Jana Poláčka kompletní
  60. Vlastimil Ondra: Rodinné zpívání a muzicírování
  61. Zbyněk Žůrek: Slávek Volavý
  62. Jiří Jilík: Slovácké Nedakonice aneb Jak to chodí u nás
  63. Michal Dvouletý: Slovácké slavnosti vína a otevřených památek
  64. Slovácké muzeum: Slovácko - stálá národopisná expozice
  65. Eva Veselá: Slovácko a kroje patří nerozlučně k sobě
  66. Slovácké muzeum: Slovácko očima Františka Horenského
  67. Eliška Kohelová: Slovácko před 100 lety - výstava fotografií
  68. Národní ústav lidové kultury: Současný folklorismus a prezentace folkloru
  69. Vladan Jílek: Strážnice 2010 mýma očima
  70. Marta Kondrová: Symboly českých Vánoc
  71. FolklorWeb.cz: Štyry noce nespała sem
  72. Dana Vrbová: Tetky z Kyjova mají srdénka z Kameňáku
  73. Antonín Vrba: Tradice a proměny Slováckého souboru Kyjov
  74. Antonín Vrba: Trvalá bydliště Josefa Holcmana
  75. Jiří Jilík: Uprkovské zamyšlení
  76. Antonín Vrba: Úspěch kosce z horňáckého Suchova
  77. Jaroslav Mikunda: Ústřední kolo národní soutěže
  78. Jiří Jilík: V Babicích pochovali dvě basy
  79. Jiří Jilík: V Míkovicích obnovili tradiční dožínky
  80. Antonín Vrba: V mlýně vařili trnky, tekutými se příliš nechválili
  81. Jiří Jilík: V Polešovicích sepsali knihu o hodech
  82. Antonín Vrba: Vacenovské Marijánky se vyznaly místním zpěvačkám
  83. FolklorWeb.cz: Ve slováckém Hluku se chystá rekordní košt kysaného zelí
  84. Antonín Vrba: Věra Domincová
  85. Pavel Bohun: Verbuňk možná bude součástí světového dědictví
  86. Jiří Jilík: Vesmír důvěry
  87. ZUŠ Kyjov: Výsledky ústředního kola národní soutěže
  88. Jiří Jilík: Vyšla kniha o řezbáři Gajdovi
  89. Vlastimil Ondra: Zazpívejme sobě a pospolu...
  90. Jiří Jilík: Zázraky v městečku B.
  91. Antonín Vrba: Znorovské mlato
  92. Antonín Vrba: Žákovské vigilie v předvedení Hradišťanu a Musica Bohemica


:: Literatura

  1. Národopis lidu Českoslovanského - Díl I. Moravské Slovensko (Praha 1922)
  2. Vlastivěda moravská - Země a lid. Svazek 10, Lidová kultura na Moravě (ÚLK ve Strážnici, MVS v Brně 2000)
  3. Lidové kroje z České republiky (Dějiny odívání), J. Langhammerová (Nakladatelství Lidové noviny 2001)
  4. Lidové kroje na Hodonínsku, V. Židlický, J. Orel, F. Řehánek (Osveta, n. p., Martin 1982)
  5. Lidová architektura v Československu, V. Mencl (Academia Praha 1980)
  6. Lidové stavby - Architektura českého venkova, J. Škabrada (ARGO Praha 1999)
  7. Lidová architektura jihovýchodní Moravy (obrazový průvodce), Vít Hrdloušek (Škola vesnice Modrá 2001)
  8. Živá píseň, Vladimír Úlehla (nakl. Fr. Borový v Praze, 1949)


:: Hudební nosiče

  1. Proměny v čase - tradiční lidová hudba na Moravě - 2CD (Gnosis Brno 2001)
  2. Karel Rajmic a Cimbálová muzika Jaroslava Čecha (Gnosis Brno 1996)
  3. Na Kyjovsku - Varmužova cimbálová muzika (Gnosis Brno 1997)
  4. Primášské legendy - Volavý, Staněk, Petrů (Gnosis Brno 2002)
  5. Aby nezhynula moravská krajina, CM Pavla Borovičky (Písnička 1996)
  6. Putovali hudci, CM Hudci z Kyjova (Písnička 1998)
  7. Nenechte nás dlúho státi, CM Danaj (Písnička 1999)
  8. Písničky z malířovy palety, CM Danaj (Danaj 2000)
  9. Ve Strážnici muzikanti hráli, CM Danaj (Multisonic 1998)
  10. Přes ty vinohrady, CM Slávka Volavého (Free art 1994)
  11. Okolo Moravy - lidové písně z Veselska, CM Radošov (Tonstudio Rajchman 2001)
  12. Moravské a slovenské lidové písně, Kunovjan(Pronto Brno 1992)
  13. Ozvěny duše, Hradišťan (Lotos 1994)
  14. Byla vojna u Slavkova, Hradišťan (Panton 1982)
  15. Od večera do rána, Hradišťan (Panton 1984)
  16. Zbojné písně moravské, Hradišťan (Supraphon 1986)
  17. Hradišťu, Hradišťu, Hradišťan (Panton 1989)
  18. Pokoj vám, Hradišťan (Panton 1991)
  19. Karel Sháněl a přátelé, Hradišťan (Venkow 1994)


:: Videokazety

  1. Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska - Díl VII., 2. část - Slovácko - Dolňácko, Z. Jelínková (ÚLK ve Strážnici 1997)
  2. Kyjovsko - kraj s vůní rozmarýnu (Vydavatelství Synek František, 2001)

Jste ochotni poskytnout nám další informace pro tento článek? Napište nám!



poslední aktualizace: 17/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS