FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Regiony | Brněnsko

Regiony

Brněnsko   (zpracoval Jiří Plocek)


Orientační mapka regionu :: Zeměpisné vymezení

Město Brno, jeho předměstí a nejbližší okolí - po Rosice na západě, Kuřim na severu, Rousínov na východě a Hrušovany na jihu. Někdy se hovoří i o takzvaném „širším“ Brněnsku, které sahá na severovýchodě až po Drahanskou vysočinu, dále k Vyškovu, Slavkovu u Brna, na jih ke Kloboukám u Brna a na západě k Rosicím, Oslavanům a Ivančicím.


:: Historicko-národopisné vymezení

Uměle pojmenovaná přechodová oblast mezi Horáckem (s Podhoráckem), Hanou a hanáckým Slováckem. Jako název národopisné oblasti se objevuje až ve 20. století. Pro množství „hanakismů“ bývá nazývána krajem brněnských Hanáků. Není jednoznačně etnograficky uchopitelná, mísí se v ní rozmanité kulturní a nářeční vlivy - západomoravské, hanácké, německé. Bezprostřední okolí zprůmyslovělého Brna tvoří jakousi indiferentní enklávu s několika výraznějšími obcemi, jež jsou národopisně výrazné a svérázné - např. Líšeň, která si uchovala svoji někdejší rázovitost ještě hluboko do 20. století. V poslední době dochází k obrodě pocitu lokální identity a národopisných zvyklostí v částech Brna, jež bývaly dříve samostatnými obcemi (např. Šlapanice, Jundrov, Komín, Medlánky, Tuřany, aj.). Jako spádové velkoměsto jižní a východní Moravy vytvořilo Brno prostor pro folklorní aktivity lidí přistěhovaných z regionů nebo dočasných studentů či jiných obyvatelů.


:: Architektura

Typ obytného domu, stejně jako hospodářského stavení, je tentýž jako na Hané, nebo navazujícím hanáckém Slovácku. Typická řadová, ulicová zástavba s přízemními domy, které jsou obráceny svojí delší stranou k návsi nebo silnici.
Stavebním materiálem byla nejčastěji hliněná nepálená cihla „kotovice“, později i pálená cihla.


:: Lidová hudba

Sběru lidových písní z Brněnska se koncem 19. století věnovali nejvíce Lucie Bakešová a Františka Kyselková, později také František Svoboda (z Líšně). Také ve sbírce Františka Sušila jsou zaznamenány mnohé písně z tohoto regionu.
Nejstarší doložené nástrojové složení lidových muzik z Brněnska je podobné jako např. na Hané. K tanci hrával samotný dudák, nebo muzikantská seskupení sestávající z dudáka a jednoho až dvou houslistů, doplněné místně malým cimbálem. Z poloviny 19. století je doložena muzika složená ze dvou houslí, dvou klarinetů a cimbálu. Později hrávala k tancům odpoledne dechovka, večer na sále „štrajch“.
Vzhledem k rozmanitosti obyvatelstva a jeho migraci jsou i folklorní aktivity v samotném Brně zhusta nepůvodní, udržující spíše původní tradice příchozích obyvatel. Nejstarším a nejvýznamnějším sdružením tohoto druhu je Slovácký krúžek, který funguje dodnes. V roce 1952 byl založen Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, pro mnohé známý pod názvem BROLN, který zpracovával lidové písně z Čech Moravy i Slovenska a spolupracoval s vynikajícími muzikanty a zpěváky ze všech koutů naší vlasti. Dalším významným tělesem, které dodnes v Brně působí, je Studentská muzika a taneční soubor Polana, kteří se dlouhodobě věnují slovenskému folkloru. Vojenský folklorní soubor Ondráš má zase široký dramaturgický záběr. Nelze však opomenout muziky, které zpracovávají a interpretují lidové písně z Brněnska. K těm bezesporu patří Brněnští gajdoši a Líšňáci.

Viz též Soubory a muziky


:: Lidové tance

V 17. a 18. století pronikl do sousedních oblastí z Hané tanec nazývaný podle místa svého vzniku hanácká nebo také hanácký tanec (jinak cófavá). Brzy a se stal i na Brněnsku nejrozšířenějším tancem a pronikl mezi nejširší lidové vrstvy. Tančil se zde ještě v polovině 19. století a spolu s ním i menuet - minet. Hanácká se postupně diferencovala do několika podob (vláčitá) a postupně splývala s tancem sousedská. Jako protějšek 3/4 hanáckých se objevuje živá skočná v 2/4 rytmu. Kromě těchto se tančila řada tanců figurálních (hulán, kozácká, zahradnická, kalamajka, kanafaska, židovská, aj.) a tanečních her (pometlová, hubičková, Eliška, aj.).

Viz též Soubory a muziky


:: Kroj a výšivka

V okolních vesnicích i některých městských čtvrtích Brna existuje ještě dnes povědomí o místním kroji a jejich obyvatelé je také při zvykoslovných příležitostech, jako jsou hody, obchůzka královniček, aj., oblékají.
Brněnský kroj se díky úsilí místních odborníků znalců a pamětníků pozvedl do obecnější známosti. Mnohé kroje tak byly zrekonstruovány a obnoveny v původní kráse.


Foto: Martin Janoška


:: Skanzeny, muzea

Jste ochotni poskytnout nám další informace pro tento článek? Napište nám!


:: Související články

  1. Jan Hučka: Jak jsem se dostal k slováckému folkloru (část 4.)
  2. Jiří Plocek: BROLN znovu na scéně!
  3. Václav Kopelec: Hudební střípky Jaroslava Juráška 2011
  4. Jan Hučka: Jak jsem se dostal k slováckému folkloru (část 5.)
  5. Jan Hučka: Jak jsem se dostal k slováckému folkloru (část 6.)
  6. Jan Hučka: Jak jsem se dostal k slováckému folkloru (část 7. - závěr)
  7. Jiří Plocek: Osobní vzpomínka na Jindřicha Hovorku
  8. Alena Kalinová: Výstava Dcerám českým...


:: Literatura

  1. H. Bočková: Vytváření národopisné stratifikace Brna; In: Město. Prostor, lidé a slavnosti (Uherské Hradiště 1990)
  2. Z. Jelínková: Národopisné slavnosti Brněnska; In: Město. Prostor, lidé a slavnosti (Uherské Hradiště 1990)
  3. Národopisné studie o Brně (red. M. Toncrová) (Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV, Brno 1990)
  4. Město pod Špilberkem, O. Sirovátka a kol. O lidové kultuře, tradicích a životě lidí v Brně a okolí. Doplněk (Brno 1993).
  5. Písně z Brněnska (výběr ze sbírek), J. Jurášek (Městské kulturní středisko S. K. Neumanna, Brno 1983).
  6. Vlastivěda moravská - Země a lid. Svazek 10, Lidová kultura na Moravě (ÚLK ve Strážnici, MVS v Brně 2000)


:: Hudební nosiče

  1. Gajdovali Gajdoši … z Moravy a Slezska; Brněnští gajdoši (Písnička, 1998)
  2. Líšeňské koledy; CM Líšňáci (Český rozhlas Brno, 1998)


:: Videokazety

  1. Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska, VI. 1. část - Brněnsko (ÚLK Strážnice)

Jste ochotni poskytnout nám další informace pro tento článek? Napište nám!



poslední aktualizace: 17/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS