FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:

Články

21/06/2014 • O verbuňku bez verbuňku
autor článku: Helena Hájková

Za pár dní vyvrcholí 29. ročník soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Jsou známi vítězové regionálních kol i postupující do Strážnice. Než se rozezní známá festivalová znělka, ozvou se první verbuňkové tóny a rozvinou se pestré transparenty fanoušků, nabízíme pohled do zákulisí. Přečtěte si rozhovor s moderátory, seznamte se s autory i porotou.
 
Nejprve dejme prostor moderátorům. Nejdéle úřadující moderátorkou soutěže je Jana Pluhařová. Výraznou moderátorskou osobností především odpoledního finále je Ladik Šimeček. Trojici doplňuje David Pavlíček, který se sám mezi moderátory pořadu už nepočítá, ale většinou uvádí alespoň vystoupení dětských verbířů.


1. Když se řekne verbuňk, vzpomeneš si na nějakou událost, člověka nebo písničku? Máš nějakou konkrétní první vzpomínku na verbuňk? 

Jana: Se slovem „verbuňk“ mi nejdřív naskočí pohled z levého zadního rohu jeviště strážnického stadionu Zahrada na tančícího verbíře. A hned potom jednotlivé tváře a s nimi hodně barevná mozaika všeho toho mumraje okolo soutěže. První vzpomínka? Je spojená se strážnickou soutěží. Ke zveřejnění se ovšem pravda moc nehodí J.

Ladik: Na svůj první verbuňk, který jsem si začal u muziky. Bylo to až mrazivě opojné, zkrátka poprvé. Často si vzpomenu na již zesnulé kyjovské porotce a kamarády Klimenta Navrátila a Zdeňka Šimečka. Na písničku Zasadil jsem jablonečku, která byla hitem naší kyjovské generace.

David:U mne je vše spjato se jménem Josef Bazala, to je pro mne zhmotněním slova verbuňk.



2. Vzpomeneš si, kdy jsi byl/a poprvé na verbířské soutěži ve Strážnici? Jako host nebo účinkující?
 
Jana:Vzal mě tam Michal Preininger, tehdejší vedoucí valašského souboru Kašava, aby mi ukázal, co bych měla moderovat. Byla to poslední verbířská soutěž na Zbojnické lúce. Musím přiznat, že jsem moc nechápala, co se to vůbec děje…

Ladik:V roce 1996 jako divák a uši mi hořely zvědavostí.

David:Myslím, že to bylo jako účinkující 1993, byl jsem na vojně a přijel verbovat.
 
3. Jak dlouho soutěž moderuješ?
 
Jana:Jestli se nemýlím, tak když jsem začínala, byla jsem čerstvá novomanželka. Teď jsem čerstvá babičkaJ.Mezitím uteklo 27 let. Pár ročníků jsem ale musela vynechat - kvůli narození mých dětí a jedné daleké cestě.

Ladik:Od roku 2004, kdy mě jako záskok zavolal David. Letos bude tedy jedenáctý ročník.

David:Verbíře nemoderuju, podílím se režijně, spíš jen tu a tam něco sdělím, na moderování jsou tam zdatnější.



4. Připravuješ se na toto moderování nějak speciálně nebo je to spíš improvizace na místě?
 
Jana:Připravuji se na úvodní a závěrečné vstupy, už jenom proto, že nesnáším na jevišti čtení z papíru. To ostatní, co je mezi začátkem a koncem, je z části dáno pravidly soutěže a zbytek je potřeba vysypat z rukávu v ten daný moment. Ale bavič nejsem, to mi nikdy moc nešlo. Na to je odborník můj moderátorský kolega Ladík Šimeček, který se s verbíři osobně zná, během roku je potkává, tím pádem na ně spoustu věcí ví a rád i poví.  A v tom si stojíme každý ve svých rolích a vzájemně se doplňujeme. Tedy snad J.

Ladik:Z povzdálí sleduji regionální kola. Čtu si vizitky jednotlivých verbířů. S každým verbířem mluvím před soutěží a vše dolaďujeme. Je to velký adrenalin, protože je vždy verbířů hodně a na přípravu je cca jen hodina mimo zkoušky, losování… Často tedy jdu na podium a zaimprovizuji. Je navíc důležité, aby publikum bylo pro všechny verbíře „stejně“ naladěné. Tzn. u verbířských hvězd není potřeba nic dodávat, ale u méně známých kluků je potřeba pořádně zafajrovat. Vystupovat před masou lidí samo o sobě není jen tak, a kdyby navíc byla ještě zablokovaná a nepřátelská… 
 
5. Dokázal/a bys po těch letech vyjmenovat bez nápovědy aspoň pět výherců?
 
Jana:Erik Feldvabel, Ruda Tuček, Kuba Tomala, Štěpán Hubačka, Staňa Popela…

Ladik:Třeba o půlnoci - Feldvábel, Tomala, Popela, Tuček, Machalínek, Džubera, Jelínek...

David:To není problém, spíš se bojím, že někoho neřeknu a pak dostanu za uši, je jich hodně: Feldvábel, Tomala, Gregor, Tuček, Popela, Chrenčík, Hubačka…
 
6. Máš mezi verbíři i přátele? Potkáváte se s některými i mimo strážnický festival?
 
Jana:Já se mezi nimi vždycky tak cítím, jako že jsem mezi přáteli. Jestli i oni mě mezi sebou každý rok rádi vidí, v to můžu prostě jenom doufat…J. Mimo festival se ale vidíme jen výjimečně. Většinu roku se pohybuji v úplně jiných sférách, než kde je folklór. Když ale na sebe někde přece jenom narazíme, je to vždycky radost!

Ladik:Ano. U Kyjovjáků je to jasné, jsme z jednoho hnízda. Verbuňk mě spojil s mým uměleckým parťákem Davidem Pavlíčkem. Pravidelně k nám na hody jezdí kluci Podlužáci kolem Jožky Létala a Franty Juráše. Proto si dovolím drsné vtipy při soutěži právě na ně. Oni mi to pak bohatě vrací v soukromí J. Při velkých sportovních akcích fandíme přes SMS spolu s Erikem Feldvábelem. Mimo to se pak v průběhu roku potkáváme s verbíři na různých akcích, fandíme si a podporujeme se. Za poslední roky se celková atmosféra hodně změnila. Verbíři si to rozdají na podiu, ale v zákulisí jsem jedna velká parta. Nebývalo tomu vždycky tak. Kéž by se takto férově chovali i diváci. Ne vždy jsou spravedliví a často prosazují jen svého favorita s klapkami na očích vůči ostatním.

David:Určitě ano, setkáváme se velmi pravidelně pracovně i lidsky. Pochopitelně je to jako v běžném životě, s některými se rozumíte lépe, s jinými hůře.
 
7. Zažil/a jsi s verbuňkem něco mimořádného?
 
Jana:Co by mohlo být víc mimořádné než zážitek ze samotné soutěže? Kromě toho, že tu potkáváte osobnost na každém kroku, tak pokaždé prožijete TO něco, co se jenom hodně těžko dá pojmenovat. 

Ladik:Celou šňůru hezkých malých lidských setkání a v tom je to mimořádné.

David:Verbuňk je v podstatě nespoutaný živel, každé setkání s ním a jeho protagonisty je tedy mimořádné. Ale mimořádné bylo se verbuňkem protančit na MS v ledním hokeji ve Švédsku.



8. Loni zaplnila internet fotka, na které se, Davide a Ladiku, culíte nad verbuňkem primášů doprovodných muzik. To byl tenkrát aktuální nápad, nebo to bylo připravené?
 
Ladik:Aktuální nápad, který jsme si připravili za podiem.

David:Souhlasím, byl to v podstatě náhodný okamžik. Porota se ještě radila a zůstával čas. Když se zamyslíte, každý divák fandí tomu svému verbíři a muziky zůstávají v ústraní. Přesto jsou součástí a to velmi podstatnou. Chtěli jsme jen ukázat, že ti kluci primášovští jsou nejen muzikantsky, ale i tanečně na velmi dobré úrovni. A to se podařilo.
 
9. Co děláš v civilním životě?
 
Jana:Mám na starosti zámek Vizovice, dělám mu kastelánku.

Ladik:Ekonom ve velkém výrobním závodu.

David:Momentálně pracuji v kultuře, ale jinak jsem speciální pedagog.


10. Můžeš napsat něco o své rodině?
 
Jana:Jsem věčně nedospělou mámou tří úžasných dětí (24, 22 a 8). Nejstarší Barča, která se mnou vloni uváděla dopolední verbířskou soutěž, rozšířila nedávno naši rodinu o vnuka Jakuba Jana. Díky jeho tatínkovi Sudoměřičanovi přibyl do naší víceméně valašské rodiny kus Slovácka.

Ladik:Mám dvě děti krásné po mé ženě.

David:Má rodina je přítelkyně a ti nejbližší.
 
11. Odkud pocházíš a kde žiješ teď?
 
Jana:Pocházím z Hané J. V rodném listě mám Olomouc a část dětství spojené se sídlištěm v Litovli. Šestnáct mých víceméně pubertálních let jsem s rodiči prožila ve Zlíně a pak mě to fouklo do Vizovic. Tady mám posledních 26 let trvalou adresu v předzámčí zámku, vyrostly tu všechny naše děti a kromě nejmladší dcerky na zámku všichni i pracujeme.

Ladik:Z Kyjova a stavím dům v 3km vzdáleném Kostelci. Částečně ale žiju na pracovních cestách po Evropě.

David:Z Kunovic a žiju momentálně v Uherském Hradišti.
 
12. Co Tě baví ve volném čase?
 
Jana:To existuje? 

Ladik:Mám malý trnkový sádeček a velkou louku, kde si nejvíc odpočinu prací. Mám staré motorky, ale ty zatím smutně leží v krabicích. Mou láskou je moje divadlo Matýsek, které teď hodně trpí nedostatkem času kvůli stavbě.

David:Dříve jsem hodně moderoval, věnoval se folklornímu souboru, sportu a tak nějak jsem byl pořád v jednom kole. Teď jsem notně ubral a snažím se relaxovat.


13. Čeká Tě letos o prázdninách něco zajímavého?
 
Jana:Poprvé v životě mám vstupenku na velký hudební festival, na Colours of Ostrava. To bude pro mě úplně nový zážitek.

Ladik:Kola a chata s rodinou a kamarády, sraz šlapacích autíček, stavba, nácvik stepu.

David:Uvidíme, nechám se překvapit, zatím nic neplánuji.
 
14. Vraťme se ještě nakonec k verbuňku. Co je podle Tebe tím největším lákadlem soutěže? Proč na finále míří každoročně stovky návštěvníků?
 
Jana:Myslím, že se tu potkává dokonalá kombinace ryzího chlapství, krásy a elegance, neuvěřitelný energetický náboj, souhra všech smyslů, možná to všechno, co dneska patří málem do archaického světa známého z románů a filmů a s čím se ve všedním, každodenním životě už nepotkáme.

Ladik:Hezcí chlapi, atmosféra gladiátorského souboje, zvyk, výborné muziky, legrace.

David:Je to atmosférou, semknutostí, rivalitou a patriotismem – každý fandí tomu svému, ale všichni dohromady verbuňku, za to jim patří velké poděkování.



Moderátoři Jana a Ladik s Karlem Pavlištíkem a Štěpánem Melicharem (u Ladika)
AUTORSKÝ KOLEKTIV soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku pro Vás krátce představuje Jan Blahůšek:
 
Jsme tři autoři: Jarmila Teturová – odborná pracovnice, etnoložka Národního ústavu lidové kultury, vedoucí Centra lidových tradic, v současné době na rodičovské dovolené. Přípravě pořadu a spolupráci s garanty regionálních kol se ale přesto věnovala i letos. Ruda Tuček – bývalý několikanásobný vítěz Soutěže, ryzí Podlužák, ředitel mezinárodního nádraží v Břeclav.; a já (Jan Blahůšek) etnolog a muzikolog, v současné době ředitel společnosti Park Rochus, o.p.s., a vedoucí stejnojmenného projektu, který usiluje o založení malého muzea v přírodě v Uherském Hradišti.



Část poroty při závěrečném verbuňku
K soutěži neodmyslitelně patří porota. S jednotlivými členy nás seznamuje Jarmila Teturová.
 
Všichni členové poroty jsou zároveň členy Sboru lektorů a znalců slováckého verbuňku, který je poradním orgánem ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Porotci se intenzivně věnují rozvoji specifického stylu verbuňku ve svých regionech prostřednictvím vedení výukových seminářů a praktických tanečních školení. Zabývají se organizací regionálních kol Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, během nichž zastávají funkci odborných garantů. Důležité je rovněž zapojení do podpory výuky verbuňku u dětí.



Rudolf Tuček: Od roku 1998 působí jako předseda poroty. Pracuje jako přednosta Provozního obvodu Břeclav Regionálního centra provozu Českých drah. Pochází z Tvrdonic, nyní žije v Lednici. Stal se trojnásobným vítězem Soutěže. Členem poroty je od roku 1990. Podílí se na tvorbě tanečního soutěžního pořadu „O stárka Podluží“ pro národopisné slavnosti „Podluží v písni a tanci“ v Tvrdonicích.

Josef Bazala:Zastává pozici místopředsedy poroty a zároveň je i předsedou Sboru lektorů a znalců slováckého verbuňku. Bydlí ve Starém Městě u Uherského Hradiště, kde zastává post starosty. Ve Strážnici v letech 1986 – 1989 vybojoval druhé místo. V porotě zasedá od roku 1993. Svým dlouholetým působením ve vedení souboru Dolina ve Starém Městě se zasloužil o rozvoj verbuňku na Uherskohradišťsku.

Erik Feldvabel: Patří mezi nejúspěšnější žáky Josefa Bazaly a je uznávaným reprezentantem uherskohradišťského tanečního stylu verbuňku. Žije také ve Starém Městě. Stal se čtyřnásobným vítězem Soutěže ve Strážnici. V roce 2004 vstoupil mezi členy poroty. Svými tanečními výkony ovlivnil celou generaci tanečníků verbuňku.

Štěpán Hubačka:Bydlí v Lužicích a je druhým zástupcem Podluží v odborné porotě. Pracuje jako počítačový programátor, ale ve volném čase se aktivně věnuje folkloru. Ve strážnické soutěži třikrát zvítězil. Poté se stal členem poroty.

Ladislav Jagoš („Jožíček“): Patří k nejvýraznějším osobnostem horňáckého verbuňku. Žije a pracuje v Lipově, kde působí jako vedoucí místního souboru Lipovjan. Soutěž vyhrál v roce 1992 a v roce 1995 začal zastávat funkci porotce Soutěže.

Tomáš Machalínek: Je nejmladším členem odborné poroty ve Strážnici. V Kyjově, který je místem jeho bydliště, provozuje hotelové zařízení. V roce 1994 se stal vítězem Soutěže. O deset let později zasedl poprvé v její porotě. Zabývá se uchováním a rozvojem verbuňku na Kyjovsku.

Josef Šťastný: Bydlí v Petrově a pracuje jako vedoucí strojní a stavební údržby v Hodoníně. Přestože se nestal v minulosti vítězem Soutěže, zasloužil se svým působením ve strážnickém souboru o zachování verbuňku na Strážnicku. Z tohoto důvodu se stal také členem odborné poroty Soutěže.

Petr Vozár:Zastupuje v porotě region Uherskobrodsko. Žije v Uherském Brodě, kde na městském úřadě zastává funkci vedoucího odboru životního prostředí a zemědělství. V roce 1990 získal třetí místo v Soutěži. Do poroty vstoupil jako její asistent, v posledních letech již pracuje jako řádný člen. Folklorem se zabývá i ve svém volném čase jako vedoucí souboru Rozmarýn.

Miroslav Vymazal: Pochází z Velkých Pavlovic, v současné době bydlí v Tišnově. Věnuje se učitelské profesi. První místo v Soutěži vybojoval v roce 1991. Jako člen poroty pracuje od roku 1994. Výrazně se podílí na rozkvětu verbuňku v oblasti Hanáckého Slovácka.
 
Porota seniorů je složená z bývalých aktivních porotců a vynikajících tanečníků verbuňku. Spolupodílí se na hodnocení soutěžících tanečníků, přičemž plní poradní funkci pro hlavní porotu. Během dopoledního soutěžního kola stanovuje vítěze „ceny poroty seniorů“, která se uděluje za aktuální výkony tanečníků, dlouhodobé zásluhy jedinců, osobností nebo skupin tanečníků, příp. oceňuje významné počiny týkající se verbuňku. Pozice předsedy poroty seniorů není obsazena trvale. Před každým ročníkem Soutěže se volí nový předseda, aby bylo zajištěno střídání všech členů.



 Jan Gajda: Pochází z významné muzikantské rodiny ze Strážnice. Spolupodílel se na stylovém vyhranění strážnického typu verbuňku a je jeho výrazným nositelem. Členem poroty je již od roku 1986.

Ivan Marčík: Žije v Záhorovicích na Uherskobrodsku. Dvakrát získal třetí místo v Soutěži, přičemž byl nejstarším účastníkem finále. V roce 1993 přijal funkci porotce Soutěže. Zabývá se výchovou mladých tanečníků v okolí místa svého bydliště.

Jan Pavlík: Pochází z Kuželova, nyní bydlí v Bohuslavicích u Kyjova. Kromě horňáckého a kyjovského typu verbuňku je znalcem také hanácko-slováckého stylu verbuňku díky působení v souboru Zavádka Čejkovice. Pracuje jaké lékař, ale věnuje se i spisovatelské činnosti. V Soutěži zvítězil v roce 1958. Členem poroty je od roku 1986.

Karel Pavlištík: Stál spolu s Janem Miroslavem Kristem u znovuobnovení Soutěže na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici. Je významný etnograf, muzejní pracovník, choreograf a autor řady folklorních pořadů. Do roku 2013 stál v čele Sboru lektorů a znalců slováckého verbuňku. Narodil se v Uherském Brodě, žije ve Zlíně.

Jaroslav Švach: Je výraznou osobností podlužáckého verbuňku. Jeho bydlištěm je Břeclav. Působí jako novinář a vedoucí několika dětských folklorních souborů na Podluží i Hanáckém Slovácku. Současně je stále aktivním tanečníkem. Členství v porotě získal za intenzivní práci v terénu a výchovu mladých tanečníků verbuňku.

Ladislav Vašek: Pochází ze Strážnice, trvale bydlí v Praze. Patří mezi uznávané choreografy, tanečníky a pedagogy. Důležitý je jeho osobní přínos k rozvoji verbuňku v oblasti Strážnicka.
 
* * *
 
A co by byla soutěž bez MUZIKY? Doprovodné muziky se soutěžícím věnují daleko dříve než se rozezní festivalová znělka. My si je dnes představíme formou fotografií, za rok snad více.



CM Burčáci, Míkovice

CM Šmytec, Brno

CM OLiNa, Hodonín
Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku zastihnete ve Strážnici v sobotu 28. června. V 9.00 začíná výběrové kolo a ve 14.30 finále.
 
Zdroj fotografií:
www.nulk.cz
www.zamek-vizovice.cz
www.matysek.in
www.facebook.com(David Marada – fotograf)
www.smytec.com
www.facebook.com(Národní ústav lidové kultury ve Strážnici)




Diskuze ke článku


16. 07. 2014 (10:15) • Hana Šabatová: verbuňk
Dobrý den, už několikátý rok mám na srdci, zda by nebylo možné pořádat soutěž na větším amfiteátur. Na Zahradě se tísní davy,postávají kolem, nevidí pořádně - hlavně verbíře z POdluží, kteří se několikrát "ztratí z jeviště při nízkých figurách" a současně je víc než prázdný amfiteátr Zámek s folkovým programem. POvedlo se tuto krásu zařadit mezi bohatství Unesca a poněkud důstojnější prostředí by snad neuškodilo. MOc zdravím a těším se na další ročkík :-) Hanka

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 21/06/2014

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS