FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:

Články

09/10/2011 • Před 150 lety se narodil Joža Uprka
autor článku: Antonín Vrba


Na Slováckém Slavíně, jak se říká hřbitovu v Kněždubu, se uskutečnil u hrobu slavného malíře Jože Uprky v sobotním odpoledni pietní akt. Na našem snímku se slavnému rodákovi poklonili památce i místní krojovaní zpěváci ze sboru, kteří zde i zazpívali.
Kněždub - Odpoledním pietním aktem na „Slováckém Slavínu“, jak se říká kněždubskému hřbitovu, a večerním slavnostním koncertem folkloristů v místní Sokolovně si Kněždubjani včetně hostů připomenuli v sobotu 2. října významného rodáka, umělce-malíře Jožu Uprku. Ten se narodil před stopadesáti lety 26. října 1861 v selské rodině. Zemřel 12. ledna 1940 v Hroznové Lhotě.

„Uprka udělal svým dílem mnoho nejen pro propagaci Obce Kněždub ale i celého Moravského Slovácka. Ve svých obrazech zachytil život, práci, radost i smutek zdejších lidí. Jejich charakter a hrdost na krajinu a místa, kde žijí. Měli bychom na tento skrytý odkaz v jeho díle navázat také my v dnešní době, vážit si své obce a kraje, mít k němu vřelý vztah a být na něj hrdí,“ prohlásil nad mistrovým hrobem starosta Kněždubu Libor Grabec.



Kmotrem nové knihy „Kněždub, minulost a současnost obce“ se stal horňácký primáš Martin Hrbáč. Uprostřed přihlíží její autor Jiří Pajer a publikaci drží starosta Kněžduba Libor Grabec.
„Byl to bard a jeden z nejvýznamnějších malířů Slovácka, který uměl věrohodně zachytit a ztvárnit tehdejší život, kdy nebyly fotoaparáty běžné. Kněždub však může být hrdý i na další významné rodáky, jakými byli bratr Jože sochař Franta Uprka a v neposledně další skvělý malíř Antoš Frolka,“ okomentoval návštěvu v regionu Strážnicka, kam při různých folklorních akcích často zajíždí, výtvarník-keramik ze Ždánic Jaroslav Homola.

Koncert s názvem „Se štětcem po krajině“ uváděný oblíbenou rozhlasovou moderátorkou Marcelou Vandrovou byl beznadějně vyprodaný čtrnáct dnů dopředu a u diváků sklidil velký úspěch. Přestože se neplánovaně protáhl téměř o hodinu.

„Mistr Uprka maloval v různých oblastech Moravského Slovácka. Proto jsem vymyslel ten název. K vystoupení jsem si pozval ale jen účinkující z části kraje, kde měl Uprka největší vztah,“ sdělil záměr scénáře autor programu Josef Matyáš senior. Divákům se tedy představili vedle domácích účinkujících: pěvecké sbory z Hroznové Lhoty a Vlčnova, cimbálovky Jaroslava Čecha z Uherského Hradiště, strážnická Michala Miltáka, horňácká primáše Martina Hrbáče a Ženičky z Hluky. Dále pak sólisté: Marie Holubíková, Veronika Malatincová, Laďka Mikuláštíková, Jan Múčka a Karel Rajmic.



Kněždubský starosta Libor Grabec se dvěma knižními novinkami, kde se několikrát prezentuje jméno slavného rodáka. Tu nalevo obdržel jako reprezentační dar obci přímo na jevišti z rukou zástupce Nadace Moravské Slovácko Ladislava Bednaříka.
Při muzicírovaní došlo také na „křest“ knižní publikace „Kněždub, minulost a současnost obce“ autora Jiřího Pajera ze Strážnice a kolektivu. „Hlavním cílem v ní bylo nejen sestavit mozaiku, ale taky ji vybavit nějakým pohledem do budoucnosti, aby obsahovala poslání s výchovným záměrem pro příští generace,“ řekl o rozsáhlé a náročné práci na knize Jiří Pajer.

 U příležitosti výročí narození Joži Uprky přichystala v těchto dnech Národní galerie v Praze ve spolupráci s Nadací Moravské Slovácko ve Valdštejnské jízdárně výstavu stopadesátky exponátu Joži Uprky, na které se významnou měrou podílela zapůjčenými obrazy i Galerie Joži Uprky umístěná v bývalých Železárnách ve Veselí nad Moravou. Její zástupce Ladislav Bednařík předal v průběhu koncertu kněždubskému starostovi Liboru Grabcovi dar v podobě reprezentační knihy vydané právě k tomuto výročí legendárního umělce. V Praze potrvá jedinečná výstava do 20. ledna příštího roku. 



Joža Uprka „zvěčnil“ na jednom z historických obrázků i krojované ženy z Vlčnova. V reálu je ve stejných krojích zastoupily šikovné zpěvačky ze sboru Vlčnovské Búdové Umělkyně.



Kdo byl Joža Uprka?


Pocházel ze selské rodiny z vesnice Kněždub. Byl synem rolníka a malíře samouka Jana Uprky a jeho druhé ženy Evy rozené Machálkové, jeho mladší bratr František se proslavil jako sochař. Do školy chodil ve Strážnici, středoškolské vzdělání získal v Olomouci, nejprve na německém učitelském ústavu a poté na olomouckém Slovanském gymnáziu. Ve studiích pokračoval od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek „Škréta“, jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold.

Po tříletém pobytu v Mnichově se nejdříve vrátil do Prahy a v roce 1888 přesídlil zpátky do rodného kraje, který ho inspiroval náměty, a kde také vznikla stěžejní část jeho díla. Témata čerpal z každodenního života prostého lidu, práce, obyčejů a slavností, zachycoval podobu lidových krojů i krajinu Moravského Slovácka.


Na přelomu let 1892–1893 díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Za organizační pomoci Alfonse Muchy se v roce 1894 se svým obrazem „Pouť u svatého Antonínka“ zúčastnil pařížského Salónu francouzských umělců a získal tam za něj ocenění Mention honorable a tím pro sebe i známost v zahraničí (obraz byl vystavován pod katalogovým číslem 1769 a francouzským názvem Les pélérins slovaques (de Moravie) devant l'église, tj. "Slovenští poutníci (z Moravy) před kostelem").

Jeho patrně nejznámější obraz „Jízda králů“ vznikl v roce 1897 ve dvojím provedení, realistickém a impresionistickém. V témže roce měl Uprka první soubornou výstavu v Topičově saloně v Praze.


Nedaleko rodného Kněždubu, v Hroznové Lhotě, koupil Uprka malý domek jako ateliér. Ten nechal roku 1904 přestavět podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče na patrovou vilu s dřevěnými prvky inspirovanými lidovou architekturou. Hostil zde osobnosti ze světa kultury, jako například Aloise a Viléma Mrštíkovy, Hanuše Schwaigra, Zdenku Braunerovou, Herberta Masaryka, Leoše Janáčka či Vítězslava Nováka. Malíře v Hroznové Lhotě navštívil roku 1902 i francouzský sochař Auguste Rodin. 15. května 1899 se Uprka oženil s lidovou malířkou Anežkou Karlíkovou ze Svatobořic.

Koncem svého impresionistického období (1899–1905) se Uprka věnoval i grafice, hlavně technice leptu. V letech 1922–1937 žil v Klobušicích u Ilavy na Slovensku ve vlastním zámečku s ateliérem a na slovenském venkově hledal novou inspiraci. V roce 1928 zavítal do Dubrovníka, kde studoval kroje i život prostých lidí.


Za svého života se Joža Uprka dočkal několika souborných výstav v Praze, Brně a Hodoníně. Spoluzaložil Klub přátel umění v Brně a patřil k zakladatelům a stal se vůdčí osobností Sdružení výtvarných umělců moravských (S. V. U. M.) se sídlem v Hodoníně. Byl také vedoucí postavou spolku Moravsko-slovenská společnost, později Národopisná Morava. Roku 1925 byl zvolen předsedou Sdružení slovenských umělců v Bratislavě.

Joža Uprka zemřel 12. ledna 1940 v Hroznové Lhotě. Pochován je vedle svého bratra Františka a svého někdejšího žáka Antoše Frolky na tzv. „Slováckém Slavíně“ (hřbitově u místního kostela) v rodném Kněždubu.





Diskuze ke článku


10. 10. 2011 (11:42) • Luboš Vitek:
To je mistrovsky napsaná reportáž !!!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 10/10/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2014 by Folklorum || || RSS