FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:

Články

01/05/2011 • Doyen horňácké lidové písně František Okénka slaví devadesát
autor článku: Helena Bretfeldová


Pan rídící František Okénka.
Foto: Helena Bretfeldová
Pátého dne měsíce máje bude mít rodina i muzikantští přátelé a kolegové příjemnou příležitost blahopřát k výjimečnému životnímu jubileu čerstvému (věkem i duchem) devadesátníkovi - vrbeckému kantorovi, zpěváku, hudebníkovi, konferenciérovi, lidovému vypravěči i dlouholetému sběrateli, upravovateli (a výjimečně i utajenému autorovi) lidových písní, „panu rídícímu“ Františku Okénkovi, momentálně nejstaršímu aktivnímu horňáckému zpěvákovi, dlouholetému členu Muziky Jožky Kubíka i posléze nástupnické Horňácké cimbálové muziky Martina Hrbáče.

Životaběh pravého vesnického kantora tělem i duší, kterému pocit závazku k rodnému kraji nedal uprchnout za lepšími životními podmínkami do většího města (ač nabídky byly, učitelské i muzikantské),  je bohatým zdrojem nesčetných historek, humorných i místy neveselých – a panu rídícímu stačí umět naslouchat: jeho léty vytříbený a vysokým věkem nijak neporušený vypravěčský styl s jedinečnou jazykovou kulturou nabídl loni Františku Šalé, autoru-zapisovateli, neopakovatelnou šanci zachytit v osobních (a osobitých) vzpomínkách zasvěceného pamětníka mnohé z mizejícího světa na Horňácku osmi desetiletí minulého století – zapisovatel se jí chopil s porozuměním a dal jí důstojnou podobu.


František Okénka se narodil jako třetí potomek nijak movité rodiny, která mu ovšem od počátku vštěpovala lásku k muzice a úctu ke vzdělání. V hudebních začátcích ho kromě rodinného prostředí usměrnil budoucí tchán, kuželovský kostelní varhaník a zpěvák Jan Čambal, a v cestě na měšťanku (a později na učitelský ústav do Brna) otcův bratr, ředitel obecné školy ve Strážnici Jan Okénka. Rokem 1941, kdy v Brně studia zdárně absolvoval, začala s několika málo válečnými a poválečnými peripetiemi jeho kantorská kariéra na malotřídkách v Kuželově, v Malé a v Hrubé Vrbce; z místní trojtřídky, z pozice mnohaletého (oblíbeného) ředitele odešel v roce 1983 -  po dvaačtyřiceti letech kantořiny! – do penze, ovšem nikoliv na odpočinek. V roce 1987 se uvolnilo místo kustoda a průvodce na kuželovském větrném mlýně, Větráku, jak mu odedávna říkají místní. To znamenalo konec aktivního hraní a zpívání v muzice Martina Hrbáče, ale zároveň novou životní náplň, jež v menší míře přetrvala dodnes; František Okénka je tak patrně nejstarším aktivním průvodcem po kulturní památce možná nejen ve střední Evropě.



František Okénka na přebalu knihy.
Foto: repro František Synek
V loňském roce vyšla v boskovickém vydavatelství Albert výše zmiňovaná monografie Švarný šohajíček šlapával chodníček; je důstojným profilem vážené a zajímavé osobnosti muzikantské i lidské, jejíž postřehy stojí za přečtení i zamyšlení – kupříkladu ty o současných lidových muzikách, které je oproti dřívějšku obtížné od sebe po zvuku rozeznat, neboť jsou plné konzervatoristů, a „tí ty šestnáctky sypú jak z rukávu“, ale „kolikrát ten charakter kraje se ztrácí; hrajú jako z not, a to sú mrtvé noty, jak Jožena říkal“, připomíná svého někdejšího primáše Joženu Kubíka. Roztomilé je i přiznání k autorství některých písní, které propašoval kdysi do muziky a jež se na Horňácku uchytily a zlidověly – kupříkladu ta, která byla převzata do titulu knihy. „Dycky se to tajilo“, uvádí v knize pan rídící šelmovsky.


Po mnohočetné participaci na rozhlasových i televizních nahrávkách a pořadech (kupříkladu v jednom filmu si zahrál malou roli větrného mlynáře po boku Ondřeje Vetchého) i na řadě hudebních nosičů věnovaných horňácké lidové muzice mu vyšlo (konečně!) v roce 1996 vlastní profilové CD František Okénka: Preletěuo ftáča (Gnosis Brno, 1996). V roce 2007 byl František Okénka uveden do Síně slávy Folklorní akademie – FOSKAR.

Pane rídící, upřímně blahopřejeme k nádhernému věku a přejeme ještě řadu krásných dní projasněných sluncem, přáteli, rodinou i milovanou horňáckou písní.



František Okénka s rozkvétající muzikou Martina Hrbáče v roce 1978 u kuželovského větráku.




Diskuze ke článku


05. 05. 2011 (17:50) • Rostislav: díky pane rídící
Hodně a hodně zdraví, stále tak silný elán a chuť do života a ještě mnoho let krásného vyprávění a seznamování nás fanoušků s tím přenádherným horňáckým folklórem. To Vám, pane Okénko, přejí k narozeninám a za všechno moc děkují fandové ze severní Moravy.

06. 05. 2011 (09:58) • Stanislav Matěj: Pozdravéní
Ať švarný p. František Okénka eště mockrát vyšlape chodníček ke Kuželovskému větráku.
Ke krásnému životnímu jubileu hodně zdraví a pohody. Pane rídící ať eště dlůho rozdáváte radosť nám milovníkom pěkných lidových pěsníček z velků slabosťů pro ty horňácké. Stanislav

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 27/04/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2014 by Folklorum || || RSS