FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Jak hodový káčer ve Skoronicích klepal do rytmu muziky

Články

17/11/2010 • Jak hodový káčer ve Skoronicích klepal do rytmu muziky
autor článku: Antonín Vrba


Marie Holcmanová u strojení káčera
K hodovým tradicím ve Skoronicích na Kyjovsku patří i nedělní poutavý  obyčej „kradení káčera“ na Kanále. Nejprve však přišlo na  výzdobu  váhově kolem tříkilového  káčera „usazeného“ do pleteného koše o kterou se postarala místní „hodová duše“ Marie Holcmanová. V neděli 5.listopadu  parádila „oběť“ obětavá pořadatelka v pořadí už pošestadvacáté, avšak po třiatřicáté se celkově angažovala do organizace.
„Mimo jiné kolem hodů musím zvládnout i tuto činnost. Nastrojení káčera  mně dá zabrat přes dvě hodiny. Někteří lidé si přitom myslí, že se jedná o týrání zvířete. Přiznám se, že z toho taky moc nadšená nejsem, ale patří to k hodům. Stále je to lepší, když sedí v koši a dá se s ním utéct, než jak bývalo mlácení cepy. To byl potom kačer opravdu chudák,“ řekla s jehlou v ruce při sešívání bílého plátna na  koši Marie Holcmanová.


Na hody kráčely vedle dospělých v krojích i malé děti - zleva Kristýna s maminkou Miluší Botkovou
Samotný rituál kradení v současnosti už není také nebezpečnou zábavou jako před několika lety. Začátkem sedmdesátých let minulého století se zde podle pamětníků semlela kolem káčera velká pranice skoronských mládenců a padesátníků se sousedními vrstevníky z Vlkoše. Přišlo prý i na újmy na zdraví.   
„Vzpomínám si, že bývaly v minulosti opravdu větší bitky. Museli jsme to ale omezit, už jen kvůli těm krojům. Hodně se jich zničilo a vždy to bývala na druhý den po hodech velká nepříjemnost po rodinách poškozených. Nyní tu scénku kradení trošku zinscenujeme. Přesto si myslím, že to neděláme  tak okatě hraně jako na jiných místech v dědinách,“ prozradil průběh kradení káčera další z organizátorů Roman Lunga. Letos scénku krojovaná chasa mládenců s několika civilisty zahrála skvěle. Skoro vážně to „zavřelo“ několikrát v chumlu a ve zvířeném prachu na rozveselené ulici, že přijde na trhání kroje a padne nějaká ta po čuni a přitom se nechťa ujde i na nezasvěceného diváka.  Naštěstí se tak nestalo. Káčer se tak  bez většího vzrušení objevil náhle padesát metrů ve vedlejší ulici v rukou úspěšných zlodějů. Obklopeni pouze zvědavci z médii.
„Našemu súsedovi a zároveň stárkovi sme toho káčera ukradl.  Za padesátku vavřinečka mu ju dáme zpátky… Možná,  že bude stačit jen dvacku obsahu vínečka. Lepší je jít z vrchu dole, jak navrch,“ přemýšleli nahlas  hrdě  nad „úlovkem“ se smíchem „šikovní“ mládenci v civilu Mirek Jahoda a Roman Sobotka. Verbovali za zpěvu třímající v rukou košík  s kývajícím káčerem, sem tam, na čele početného krojovaného průvodu. Ten se vydal už za tmy od mladší stárky AdélkyLungové přes část dědiny směrem do prostoru Obecního úřadu.  Káčer se nesl na závěrečnou  veselici, kde dostal na sále napít ve střízlivém stavu vody. Vypadl přitom klidným dojmem, pozoroval živelné okolí a jak začala hrát dechovka Skoroňáci sólo „pro teho, kdo ukradl káčera“ , dokonce klepal otevíráním zobáku  do rytmu muziky. Jako by zvíře cítilo, že večer,  když hodové veselí skončí, nebude mít druhého majitele než  toho původního-manžele Ingrovi zvané Antontošovi a  hlavně nepůjde ještě předčasně na pekáč, což také hrozilo.
I letošní hodové veselí ve Skoronicích potvrdilo, že to místní nadšenci nepořádají,  aby byli v hodech na Slovácku nejlepší. „Děláme to proto, že nás to baví. Vidíte jaká  tady panuje na sále doslova živelná atmosféra. To je dobré znamení do budoucích let,“ dodal v bujaré náladě spokojený Roman Lunga. Krojované hody se ve Skoronicích konaly bez přestávky už jednačtyřicátým rokem.


Skoronské dívky čekají na tanec - zleva Markéta Ingrová (Skoronice) a Kristýna Hlavicová z Vlkoše_
V oblasti Slovácka se hodové veselí bude konat až do závěrečných  Kateřinských hodů, které koncem listopadu udržují například i ve známé vinařské obci v Blatnici pod Svatým Antonínkem.


Skoronské děvčátka čekají také na tanec - zleva Sabina Ingrová a Nikola Čadová

Část skoronské chasy čeká na první tóny dechové hudby Skoroňáci - Na kanále

Stojícím mužům se do tance příliš nechtělo, a tak převažovala na silnici v úvodu tancují drhá polovička

Verbující stárci na čele hodového průvodu - zleva Radek Hlaváč a Vítězslav Lunga

Průvod byl půvabný i díky těm nejmenším - zleva Anežka a Kristýna Vašíčkovi, Tomáš Ticháček, Sára Němcová a Markéta Ingrová

U starší stárky Dany Němcové

A že neumíme také tancovat - zleva Kristýna Botková, Šárka Lungová, Kristýna Vašíčková a Tomáš Ticháček

Zpívající stárka Dana Němcová

Celkem jí ten zpěv jde. Rodinné foto - zleva Filip Fojtík, sestřenice Petra Vašíčková, sestra Alžběta Rajsiglová s manželem Alešem a synem Matějem a otec Filipa a Alžběty František Fojtík.

Zvedání při sóle stárci - Vítězslav Lunga a Dana Němcová

Eliška Fojtíková a Ladislav Menšík

Stárci Radek Hlaváč a Adéla Lungová u domu mladší stárky

Roman Lunga se synem Jakubem

Tomáš Ticháček a Kristýna Botková

Sólo stárci Vítězslav Lunga a Dana Němcová

Zleva Dan Šupa, Jan Holcman (Zlín), Miroslav Rajsigl, Hubert Kutňák (Zlín)

Stárka Adéla Lungová a otcem Vítězslavem

Dagmar Lungová - matka stárků Adély a Vítězslava Lungových a stárek Radek Hlaváč

Stárek Radek Hlaváč

Pokus o ukradnutí káčera

Zloději s ukradnutým káčerem - Roman Sobotka a Miroslav Jahoda

Stárkovské páry jdou na závěrečnou besedu - zleva Vítězslav Lunga, Dana Němcová, Adéla Lungová a Radek Hlaváč

Před Obecním úřadem - zleva Radek Hlaváč, Adéla Lungová, Miroslav Jahoda, Roman Sobotka, Dana Němcová a Vítězslav Lunga

Děvčata opět utvořily polokruh

Veselice na sále, vpravo verbuje známý slovácký spisovatel a foklorista Josef Holcman, vlevo otočený zády děda stárků Adély a Vítězslava Jan Lunga

Tancující káčer a zloději Roman Sobotka a Miroslav Jahoda.

Oblíbená dechová hudba Skoroňáci patří k hodovému veselí




Diskuze ke článku


Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS