FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Panu učiteli s láskou

Články

01/02/2010 • Panu učiteli s láskou
autor článku: Antonín Vrba


Bývalé členky ženského pěveckého sboru Kyjovanka se rozhodly uspořádat vzpomínkový koncert k nedožitým stým narozeninám svého sbormistra Oldřicha Máčela.

Kyjov -Před dvanácti lety  zemřel ve věku 88 let učitel a sbormistr Oldřich Máčel. Jeho životním mottem bylo: „Ten, komu píseň na rtech zvoní, ten nikdy,nikdy není stár!  

 Patřil k těm málo jedincům, kteří svůj celý život spojili s prací pro druhé a svou osobností přispěli  k rozvoji kultury v Kyjově a k jeho dobrému jménu doma i v zahraničí. 1.února by se dožil sta let. Narodil se v roce 1910 v Bohuslavicích u Kyjova. A když se někoho z rodilých Kyjovjáků zeptáte, kdo to vlastně byl Oldřich Máčel, tak i s odstupem času vám většina z nich řekne, skvělý, vzácný a nezapomenutelný člověk, pedagog, hudebník, sbormistr, dirigent, skladatel a textař lidových písní a taky dlouholetý včelař.

Byl známý především svou aktivní činností ve sborech smíšených a ženských. Již v roce 1944 zakládá pěvecký sbor Kyjovské zpěvačky, s nímž projel hodně míst v republice, natáčel v rozhlasových studiích v Brně i v Praze. V roce 1957 až do roku 1992 stanul Oldřich Máčel jako sbormistr před ženským  sborem Kyjovanka, o jehož vysoké umělecké úrovni  svědčil široký repertoár od klasiky až po lidové písně. V období nejvyššího vzrůstu sbor navštěvovalo až 72 zpěvaček! Pod jeho vedením vstoupil kolektiv do povědomí široké veřejnosti nejen v Kyjově, ale i v zahraničí a to hlavně v bývalém NDR. V sedmdesátých letech se zasloužil pan učitel o vznik mužského sboru Kyjov. Vedle těchto aktivit byl Oldřich Máčel dvacet let i sólistou Pěveckého sdružení moravských učitelů. Neúnavný pedagog, vyučující hudební výchovu na základní škole Komenského v Kyjově však nezasvětil svůj život pouze hudbě a sborovému zpěvu. Vždy si našel čas i na svou druhou zálibu, na milované včeličky. Čtvrt století působil dokonce v kyjovské organizaci včelařů jako předseda. Společně s manželkou Marií našel v této vášni vzácnou shodu. Obhospodařovali spolu až 65 včelstev, oba měli státní zkoušky z oboru včelařství, který také vyučovali a pořádali přednášky o chovu včel, výrobě medoviny, medového vína a pečiva. Včelky měl Oldřich Máčel tak rád, že dokonce složil včelařskou hymnu, jenž se hrála na mezinárodním včelařském kongresu v roce 1970 v rumunské Bukurešti. Ve stejný rok také odchází ze školství na zasloužilý odpočinek, ale místo užívání důchodu se věnuje ještě intenzivněji svým velkým zálibám - včelařství a vedení sboru Kyjovanka.


 V roce 1996 obdržel od Města Kyjova Oldřich Máčel Cenu města za celoživotní záslužnou práci.

 „Byl to prostě náš idol. Co řekl, to byla pravda. Proto jsme s ním velice rády zpívávaly. Pořídily jsme si po válce  ve sboru Kyjovské zpěvačky patnáct kyjovských krojů, které jsme používaly na vystoupení a byly jsme velice obdivované. Procestovaly jsme křížem krážem skoro celé Československo. Po předcházejícím těžkém válečném období to pro nás byly  nádherné nezapomenutelné zážitky. A protože nám to dalo velice moc do života, tak na chvíle prožité s panem učitelem Máčelem taky rády vzpomínáme. Pan učitel byl i členem sboru Moravských učitelů. Ti se s námi setkali při jednom z koncertů v Praze. A to bylo velké pozdvižení mezi  tehdy ještě patnáctiletými děvčaty, když se nám  přišel pan učitel představit ve fraku. To jsme se mohly potrhat smíchy, přestože se nám předvedl v plné své kráse. Taky uměl pěkně zpívat. Měl nádherný hlas a jehonejoblíbenější písnička byla Já som bača velmi starý. To bylo pro nás hodně dojemné a ohromující. Pro něj byl zpěv první a poslední.  On nás v jakékoliv hodině vytáhl a samozřejmě my jsme byly rády, že se ulijeme z vyučování. Ze začátku jsme to nebraly moc vážně, ale on systematicky a důsledně šel za svými cíly.  Kvalitní sbor vybudoval právě těmito vlastnostmi a svým úsilím. Poslouchaly jsme ho jako hodinky a měly z něho jako učitele velký respekt. A on nás vychovával a měl nás jako za svoje děcka,“  vypráví a vzpomíná jedna z bývalých členek  „Kyjovské zpěvačky“  Helena Gerhardová.

„Já jsem došla do sboru v pozdějších letech  a měla jsem první setkání s panem učitelem, když jsme jako mladí zpívali na soutěžích s Pepkem Šťastným. No a pan učitel tam byl v porotě. Zpívali jsme slovácké pěsničky konkrétně Přes Svatobořice hore dolinečků a protože Pepek měl ohromný hlasový fond a já jsem mu zpívala druhý hlas, tak panu učiteli se to tak strašně líbilo, že jsme to  museli pětkrát opakovat. Poté mi řekl:“Ty děvčico, ty dojdeš v úterý na zkúšku a nemluv“. A já jsem opravdu přišla . Byl úžasný, milý člověk, rozdal by se druhým lidem. Nikdy jsme na něho nenadávaly. Mám ještě jednu vzpomínku, protože neměli děti, tak on byl ke své manželce hodně shovívavý a něžný. Paní Máčelová byla ohromná kuchařka, ale věděla, že si Oldřich bez ní sám nic neuvaří. A když chudina onemocněla a zůstala ležet v posteli,  byla tak obětavá, že  panu učiteli natočila na magnetofon recepty jak a co upéct a uvařit. A když potom pan učitel zůstal sám, nahrávky opravdu používal a  podle toho si taky uměl  uvařit. Dodnessi myslím, že ta vazba těchto dvou lidí byla v jejich životě obdivuhodná,“ říká se vzpomínkou Vojtěška Hochmanová.   

„Pan učitel byl na nás tak hodný, že jsme toho trochu zneužívaly. Hlavně já. Dneska mě to mrzí a trochu se i stydím. Některé z nás totiž na zkoušky ani noty nenosily. On nám však za to vůbec nenadával a měl s námi velkou  trpělivost. On byl velice hodný a laskavý člověk.

Když pan učitel onemocněl s rakovinou tlustého střeva, tak se po Kyjově vykládalo, že mu hodně pomohla jeho stálá konzumace medu, díky které se velmi rychle zotavil, čemuž se i doktoři velmi podivovali.  

Taky nám velmi rád uděloval rady do života, třeba jak  si správně najít chlapce. „Prosím tě, musíš si najít takového chlapce, který, když si přečteš knížku, je schopný si ji přečíst také. Aby sis  s ním měla potom o čem vykládat. Enom si neber si chlapa, s kterým si nemáš co říct!“ Vzpomínám si taky na jednu veselou příhodu, že se někde zpívalo, bylo tam malé pódiečko a nás čtyřicet zpěvaček. Pan učitel v zápalu dirigování si neuvědomil, že má z a sebou prázdno a jak udělal krok zpět, tak jsme všecky vystartovaly směrem k němu, v momentě ho chytly a tím zabránily jeho pádu,“ doplňuje svými vzpomínkami na Kyjovanku vedoucí sboru Tetky z Kyjova Hana Petrů.      

Když bylo třicet let Kyjovanky, tak tehdy Oldřich Máčel napsal do brožury slavnostního koncertu mimo jiné: „Co nadšení, obětí a práce bylo třeba, aby byl utvořen pevný pěvecký kolektiv, co mravenčí píle, mravní díly a smyslu pro soudržnost a pospolitost bylo zapotřebí, aby se tento sbor vypracoval na úroveň, na které se nyní nachází. Kyjovanka-to jsou nadšené a obětavé zpěvačky s pěknými hlasy. Přes různá povolání i různá stáří bývá na pěveckých zkouškách pěkná, radostná nálada a pohoda. Velmi rád do tohoto zpěvného a milého kolektivu přicházím, rád s ním pracuji, neboť tak jako já chápu je, tak chápou ony mne, navzájem si rozumíme a často říkáme, že vlastně dohromady tvoříme jednu spořádanou pěveckou rodinu. I když nám za dobu naší společné práce přibylo na věku, cítíme se svěží a mladí-vždyť ten, komu píseň na rtech zvoní . . .“

I z tohoto vyznání lze poznat osobnost pana učitele Oldřicha Máčela. Takový byl a zůstává v našich srdcích.

V neděli 14.března se uskuteční v MKS v Kyjově od 15.00 hodin vzpomínkový, komponovaný  pořad „Panu učiteli s láskou“  věnovaný sbormistru Oldřichu Máčelovi k jeho nedožitým stým narozeninám. Účinkují v něm dětský smíšený sbor Modráčci vedený sbormistrem Eduardem Cvrkalem, Carminum vocum vedený sbormistrem Máriem Kudelou,  Tetky z Kyjova pod vedení Hany Petrů. O hudební doprovod se postarají: Začalovci-doprovodní skupina Modráčků, CM Jury Petrů. Slovem bude provázet Pavel Růžička. Pořádají Tetky z Kyjova ve spolupráci s MKS Kyjov a Odborem kultury Města Kyjov.



Foto: A. Vrba a archiv bývalých členek Kyjovanky



Diskuze ke článku


Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS