FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Cimbálová muzika BAGO, 1977- 1986

Články

06/08/2008 • Cimbálová muzika BAGO, 1977- 1986
autor článku: Petr Kousal


Snad první snímek zakladatelů - zleva P.Kousal st., J.Buják, P.Křivák, F.Čapek
Sedmdesátá až osmdesátá léta jsem strávil v Uherském Hradišti, kde jsem pracoval v leteckém průmyslu. Již dlouho předtím (vojenská presenční služba 1953-54, „Armádní soutěže tvořivosti“) jsem se dostal k moravskému folkloru. Pobyt v Hradišti samozřejmě silně obnovil tento zájem. Posledních 10 let mého hradišťského pobývání jsem pracoval v kunovickém Aerotechniku. Tato instituce, přestože patřila „Velké masové vlastenecké branné organizaci SVAZARM“, byla ve skutečnosti jakýmsi azylem lidí s vysoce „humanitním“ zázemím a tvůrčími zájmy. Řada pracovníků byla přímo nebo nepřímo „napojená“ na hradišťský folklor a při každé příležitosti nebo oslavě (kterých bylo velmi mnoho!) jej zcela neorganizovaně („nekrúžkařsky“) provozovala. V této atmosféře bylo docela přirozené, že se začalo uvažovat o založení vlastní cimbálovky. Zajímavé je, že hlavní iniciativu kromě primáše Petra Křiváka vyvíjeli lidé, kteří byli do té doby aktivními hráči big-beatových skupin (zásobovač Franta Čapek, mechanik Jura Buják, „externista“ tercáš Laďa Beránek a později kontráši Petr Tuček a Jarda Strnad). Poté, co začali, rychle přesvědčili i mne, abych se ujal konter, později klarinetu. Připojil se i můj syn cimbalista Petr Kousal, který předtím hrával se studentskou cimbálovkou v otrokovickém gymnasiu a do Kunovic dojížděl na letiště, kde prodělával plachtařský výcvik.

BAGO mělo řadu zkušených rádců, ať už to byli „Hradišťanští“ manželé Košíkovi, Staňa Gabriel, zpěvák z Hradišťanu a primáš kudlovické „Lúčky“, Miloš Plachý a muzikanti z Kunovjanu, doktor Pešek z Velké, „Burčáci“, Luboš Abrahám a jeho velehradská muzika a řada jiných. Použiji-li citát ze Severinovy knihy „Hráli jsme jak andělé“, BAGO hrálo „všelidový moravský folklor, jakýsi popík“, ale snažilo se hrát jej správně a respektovat krajové cifry a dikci. To bylo ostatně dáno širokým „spektrem zákazníků“ pocházejících z nejrůznějších koutů Moravy. Také mohu potvrdit Severinův postřeh, že na tomto hraní se nedalo zbohatnout! Ve své poslední etapě hrálo BAGO i na „svícách“ v širokém okolí. Nezapomenu na ranní návrat (samozřejmě pěšky!) přímo do práce ze svíce v Ostrožské Lhotě. Bylo krásné ráno, po cestě jsem utrhl hezkou růžičku mé oblíbené tanečnici Miladce. Celou cestu nás Franta Čapek přesvědčoval: „…než půjdeme do práce, stavíme se u nás, Blaža nám navaří kafé...“ (bydlel v Kunovicích hned na kraji). Když jsme se však v povzneseném stavu doštrachali na kraj Kunovic, prohlásil: “…chlapi, poďme radši rovnou do práce!“



Kácení máje 1978
Rád bych vyzdvihl jednu dosti málo vzpomínanou věc a tou bylo vzájemné „prolínání“ muzikantů při různých neformálních příležitostech, ať to bylo noční hraní „pod lipú“ nebo „pod návratí“ ve Strážnici, kde jsme se my „učni“ připojovali k renomovaným muzikantům. Byly to i společné akce přímo v Hradišti (ve „Slovácké Búdě“, u Košíků „na chalupě“, později i na besedách v různých sálech).

Jak se postupně zvyšovalo renomé BAGA a vlivem „přesunů“ některých muzikantů mimo Hradiště (autor v roce 1988 do Otrokovic, jeho syn cimbalista Petr studuje v Žilině a poté pracuje jako pilot u různých organizací mimo region), projevuje se zájem ze strany folklorních souborů, jmenovitě kudlovické „Lúčky“ o aktivní a zručné muzikanty. Mám doma „P.F. 1987“ od „Kudlovských mládenců“; zde již primuje Petr Křivák, terc Laďa Beránek a kontry Petr Tuček. Ale i my ostatní bývalí „BAGISTÉ“ jsme do Kudlovic často jezdili na nejrůznější besedy a vždy si trochu i zahráli. Osobně vzpomínám na nezapomenutelnou fašankovou obchůzku Kudlovic, kdy jsem si zapískal na klarinet. Členové Lúčky byli našimi dobrými přáteli! (Manželé Hrdí, bratři Hrňovi, Drábkovi, Gablasovi, pan mlynář Talaš,…).

Na besedě o knize J.Severina jsem se sešel s dobrou známou Zuzkou Lapčíkovou (jako otrokovičák jsem ji občas vozíval ze Starého Města ze zkoušek domů do Topolné). Když uviděla pár fotografií BAGA, povzbuzovala mě, ať si je nenechávám pro sebe! Zde tedy jsou!



P.Křivák, P.Kousal st, L.Beránek (terc), v zákrytu J.Buják, P.Kousal ml.



Bez komentáře



Beseda v Aerotechniku



Pracovní porada (s cimbálem Schunda)



Hraní na čerstvém vzduchu, pravděpodobně v Mařaticích, (1980)



Beseda v Aerotechniku – Aeroklubu



Kontráš Petr starší. V pozadí přátelé z Aerotechniku



Setkání s přáteli 1981 (primuje Staňa Gabriel)



Muzikantský „mix“: zleva Jarda Strnad, S.Gabriel, P.Kousal ml., basa ?, Luba Svatoš, P.Kousal st. (klarinet) ve „Slovácké Búdě“ – asi 1982



Osobní vzpomínka autora: cimbalista vojín P.Kousal, cimbálová muzika 161.pluku PVOS v Bohnicích, Armádní soutěž tvořivosti 1954, Prim vojín ing.arch. Standa Franc z Prahy, terc voj. JUDr. J.Hejna z Kyjova. Mužský sbor –vojíni z Jihomoravského a Severočeského kraje






Diskuze ke článku


15. 08. 2008 (21:57) • Ladislav Chybík:
Pane Kousal,

děkuji za vzpomínky i obrázky. Pracuji malý krůček od prostor, odkud některé fotografie pochází a nebýt Vašich řádků, asi by mi zůstali utajeny. Dnes bychom v těchto místech několik muzikantů a tenečníků také našli, ale na kapelu to není.
Ladislav Chybík, Evektor

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS