FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | O hanácké muzice, písni a muzikantech

Články

08/05/2008 • O hanácké muzice, písni a muzikantech
autor článku: Zuzana Gregorovičová


V neděli 20. dubna se v prostějovském kulturním domě Duha konal seminář věnovaný minulosti a přítomnosti hanáckých lidových muzik, hanácké lidové písni a hanáckým muzikantům. Pořádající HANFOS (Hanácké folklorní sdružení – vstupné vybíralo i od svých členů) pozvalo muzikanty hanáckých souborů a jejich vedoucí, ale i učitele ZUŠ a učitele 1. stupně základních škol, zkrátka všechny, kteří pracují s hanáckou lidovkou. Na celodenní seminář se sjelo přes 30 zájemců, např. ze souborů v Sazovicích, Vyškově, Kralicích nebo v Litovli nebo ze ZUŠ v Prostějově. A dokonce přijeli Hanáci z Prahy a všechny nadchli sdělením, že ve dvou pražských školkách se děti učí hanácké tance a zpívají si k tomu hanácké písničky.

Seminář vedli dva lektoři – Zbyněk Žůrek – muzikant, zpěvák, organizátor a dramaturg různých folklorních festivalů, programů a setkání a pak povídala také má maličkost. Ovšem k danému tématu se může vyjádřit každý Hanák, a tak se třeba někdo přidá. Navíc - informace o semináři se nedostala na celou Hanou – inu přece jen Haná je největším regionem, a pak chci také zmínit některé problémy, s nimiž se potýkají hanácké muziky a nastínit tím, proč není hanáckou písničku slyšet v rozhlase, proč se neobjevuje ve zpěvních a proč se na Hané málo zpívá. Už po vstupní přednášce Zbyňka Žůrka mi bylo jasné, že vše do jednoho dne nedostaneme, takže některé body programu zůstaly netknuty a odpolední praktický workshop byl také zkrácený, protože KD Duha vyčlenil semináři krátký čas a někteří dojíždějící pak už mířili domů. Přesto měl seminář příznivé ohlasy a možná se fčil po tym článko Hanáci rozkévó aji po tym interneto.

Haná byla po staletí územím, které bylo bohaté, kde se hospodařilo na úrodných naplaveninách řek. Během válek se Haná stala zásobárnou proviantu pro vojsko a místní obyvatelstvo v poválečných časech s nadšením přijímalo novinky např. v hospodářství, v oděvnictví, ale i v muzice. Zkrátka Hanáci bývali a jsou pokrokoví, vždyť jako první na Moravě v polovině 19. století odložili kroj a začali se šatit po „městsku“. Stejně tak k nově vzniklé církvi československé husitské v meziválečné době přišlo nejvíce věřících právě z Hané. A právě na Hané si nejdřív z celé Moravy a to už od 17. století získávaly oblibu dechové kapely, tzv. bandy, které hrávaly pochody, ale i různé části oper a operet – to vždy zpaměti. Možná právě proto je návrat ke staré podobě smyčcové hanácké lidové muziky tak obtížný. Dřevěná muzika měla dřív podobu zámeckých kapel, v nichž hrávali vedle sebe panští muzikanti a hráči lidoví a logicky se vzájemně ovlivňovali. Vedle zámeckých kapel existovala na Hané už od 17 století již zmiňovaná dechovka s nepřerušenou tradicí. Vynikají-cími dechovými hudebníky ji zásobovali chlapci navrátivší se z vojny. Mnohé soubory i dnes k doprovodu tanců používají právě dechovku. Ovšem prostějovský seminář se věnoval smyčcové hudbě a její renesanci, např. se stolovým cimbálkem, tak jak je zachycen na střeleckém terči ze 17. století. Existence stolového cimbálu je na Hané doložena až do 19. století, ale v současnosti jej užívá jen Muzika Haná z Olomouce. Ta byla ostatně společně s mužským sborem Rovina a hanáckou chlapeckou muzikou Strunky dokladem takového muzicírování, a zpívání na Hané a mluvené slovo dokládala živě interpretovanými písněmi a tanci. Na Hané se dnes nejčastěji používají v muzikách housle, viola, basa, klarinet nebo flétna a harmonika (Cimbál je na Hané doložený tak jako v jiných moravských regionech, ovšem malý stolový, velký k nám přišel až z muziky Samka Dudíka v meziválečné době.) Většina souborů na Hané má ovšem problém s muzikanty, kteří nechtějí Hanou hrát a oblékat se do složitých krojů. Mnohde se totiž na muzikanty pohlíží jako na ty poslední a oblékají si části oděvu, které „zbydou“ po tanečnících. Neochota hrát hanácké písničky se pak projevuje i v celkovém naladění muziky – v atmosféře i skutečné intomaci. Výjimkou je např. muzika Klasu z Kralic na Hané, která je mnoha vystoupeními dobře sehraná a v současnosti má 14 členů, což je, jak sami Kraličáci říkají, v historii souboru výjimečné.

Seminář dál směřoval k pramenům hanáckých písní. Jen v malém počtu se tradují ústně, ale většina ještě spí ve sbírkách Františka Sušila, Františka Bartoše, Leoše Janáčka nebo v Guberniální sbírce z roku 1819. V současnosti folklorní soubory na Hané čerpají výhradně z písní sebraných Janem Poláčkem v 60. letech 20. století a z tanců zapsaných jeho vrstevnicí Ludmilu Mátlovou-Uhrovou. Úpravy těchto tanců jsou stylizované, často zbytečně prokomponované a těžko se pamatují. Proto hanácké muziky hrávají z not – spíš říkám, že se za stojany schovávají. A pro živé zvyky, obchůzky o masopustu, letnicích, nebo zimní koledu stačí muziku jednoduše zharmonizovat a upravit, aby při chůzi nečinila potíže.

Zajímavá je také otázka poměrně malé zpěvnosti Hané v porovnání se Slováckem a Valašskem, kterou spatřuji v menší religiozitě Hané a také jako důsledek dechovek, u nichž se pro hluk nedá zpívat sborově, natož sólově a zpěváci musejí mít vždy mikrofon. Taneční soubory mají zpěváka předsunutého u muziky, kde na mikrofon zazpívá vše za tanečníky, protože hanáčtí tanečníci své rychlé tance neudýchají! (To se do nás pěkně répo, co?) A ještě trochu pohledu do rozhlasácké kuchyně - když rekapituluji hanácké muziky, které vydaly zvukový nosič, přijdu v největším regionu, jakým Haná v rámci České republiky je, k poměrně nízkému číslu. CD vydali Brněnští gajdoši, Týnečáci z Velkého Týnce, Klas z Kralic na Hané, CM Vonica z Náměště na Hané, ZUŠ Uničov, Ječmeni z Prostějova, kteří v muzikantsky velice pěkných, nápaditých úpravách používají nestylově kytaru, Líšňáci, kteří vydali zatím koledy z Líšně, Muzika Haná a mužský sbor Rovina z OL a z okrajových oblastí Hané Záhorská muzika hrající hanácké Záhoří, mužský sbor ze Ždánic na Hanáckém Slovácku a částečně CM Linda z Luhačovického Zálesí, které leží na rozmezí Slovácka, Valašska a Hané. Sečteno, podtrženo celkem 14 CD. Ještě ke studiovým nahrávkám: studia nezkušená ve snímání lidové hanácké hudby, nedokáží věrohodně zachytit její autentický zvuk, a proto často hanácká muzika zní plechově, což při poslechu snižuje její kvalitu, i když seskupení mají ve svých řadách i profesionální muzikanty. Radostné vyhlídky nedává ani absence takového pojmu jakým je dětská hanácké muzika. Ten Haná až na dvě tři výjimky nezná. Kde mají tedy malí muzikanti vyrůstat?

V praktickém workshopu jsme si společně zamuzicírovali. Rozehráli se na známých hanáckých písních a pak nacvičili jednu úplně novou z Bartošovy sbírky. Kdo neměl nástroj, zpíval. Muzika čítala čtyři basy, dvoje violové kontry, dva cimbály, čtyři klarinety a les smyčců. (Že by základ pro HOLN?) Zpěváků a zpěvaček bylo převelice. Na práci se zpěvníkem, směřující k vyhledávání materiálu a jeho úpravě, už bohužel nevyšel čas. Třeba někdy příště, bude-li zájem.

Haná se v posledních letech jakoby probouzí ze sna a já věřím, že k probuzení přispěl i prostějovský seminář navazující na obdobná nedávno proběhnuvší školení o hanáckých tancích a hanáckém kroji. Milí Hanáci – přidejte své názory a postřehy na muzikantské téma. Hlavně nesouhlasné, které mi vyvrátí má mnohaletá pozorování.



Diskuze ke článku


24. 11. 2008 (11:37) • David: O hanácké muzice, písni a muzikantech
Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že hledat muzikanty, keří sou ochotni hrát Hanou, je skutečně těžké. Vinu bych dával malé popularizaci hanáckých písní. Každá (i souborová) hanácká muzika by měla vydat alespoň jeden hudební nosič. Přestože Poláčkova sbírka obsahuje kolem 800 písní, můžeme se setkat s tím, že na několika CD od různých muzik objevíme stejné písně (jako Či só hode, Aj Hanačko Hanačko, apod.).
Stále přetrvává názor, že hanácké písně jsou pomalé. A co takové slovácké "táhlé"? Přesto jsou populárnější než řada hanáckých svižnějších písní.
Je potřeba neustále ukazovat, že Haná je bohatý region a má se čím pochlubit.

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2014 by Folklorum || || RSS