FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Masopustní veselí v Kadani

Články

16/05/2007 • Masopustní veselí v Kadani
autor článku: Darina Blatská


Masopustní veselí vždy platilo a stále i platí za čas plný radosti, nespoutané zábavy a odpočinku. Mohli bychom říci, že Masopust je jeden z mála svátků, kde neplatí předpisy o chování. Lidé se smyslem pro humor se nemusí omezovat a zapomínají na své všední starosti. Tancují, dávají sbohem zimě a oslavují nový příchod jara. Nechávají se vtáhnout mezi rozverný rej masek. Masopust vždy platil za období plné požitků, pojídání zabijačkových pochoutek a tradičních koblih. Veselou náladu povzbuzuje hudba a zpěv muzikantů, kteří hrají staré lidové písničky.

Z počátku jsem byla velmi udivena, že se v blízkosti mého bydliště koná akce tohoto typu, o které jsem neměla nejmenší potuchy. Nebylo to o tom, že bych se o kulturní tradice nezajímala, spíše o tom, že jsem je nevědomě opomíjela. Poté, co jsem si tuto skutečnost uvědomila a rozhlédla se kolem, nestačila jsem se divit, kolik plakátů s pozvánkou na sobotní Masopust v Kadani jsem přehlédla. Myslím, že co se týče publicity a prezentace této akce, byla veřejnost dobře informována. Již při zhlédnutí nabídek kulturních akcí na Internetu, jsem byla zavalena mnoha informacemi o této zábavě. Proto jsem se dne 17.února 2007 zúčastnila 3.ročníku masopustu v královském městě Kadani.



Masopustní zvyky patří k nejvíce udržovaným společenským zvykům v naší zemi, v Kadani je to ale věc nová. První kadaňský masopust byl pojmenován CK, o což se postarala hlavní maska vojáka Švejka. Celá slavnost se nesla v duchu C.K. Rakouska – Uherska. Letošní Masopust v Kadani uspořádalo město pro svého občany již potřetí.

Lidové masopustní slavnosti se dnes již odbývají v sobotu nebo v neděli. Město Kadaň nebylo výjimkou. V dnešní době se veselí již neslaví jen ve vesnicích, ale časté je i slavení ve městech. V deset hodin ráno od kadaňského hradu k radnici zahájil průvod masek s vyhrávajícími muzikanty, Švejkem a povozem taženým koňmi, celodenní program. Švejk vypadal opravdově, tak, jak ho všichni známe v podání pana Hrušínského. Měl v sobě bodrost i bezelstnost, rozšafnost ve slově. Příjemně a neúnavně bavil lidi. Na kadaňském hradě jsme pro zpestření mohli slyšet vyhrávat kapelu Motovidlo.

Historickým centrem města začaly pobíhat různé masky, které měly za úkol zlobit všechny kolemjdoucí a snažily se zapojit do veselí kohokoli se smyslem pro humor. Masopust je slavností, kde lidé mění své role a proto se, alespoň na chvíli, mění z diváků v aktéry. V každém průvodu v různých krajích panují rozdíly a to dle místních tradic. Když skupina dorazila k radnici, kterou lidé také nazývají Bílá věž, svým křikem přivolala současného starostu Kadaně Jiřího Kulhánka. Masky ho v čele se Švejkem požádaly o povolení masopustního veselí. Po „kratším“ přemlouvání jim starosta udělil povolení uspořádat masopustní veselici po celý den a předal nadvládu nad městem, což ztvrdil glejtem opatřeným pečetí. Když masky dostaly symbolický klíč od města, vydal se smuteční průvod ulicí Jana Švermy směrem k mostu, aby se tu rozloučil se zimou. Průvod doprovázeli burcující masky a také přihlížející občané.



Pohanská bohyně Morana je zosobněnou zimou. Aby skončila její vláda a vystřídala ji bohyně jara Vesna, musí zemřít trojím způsobem. Morana byla vhozena do řeky Ohře a novým cílem průvodu se stal františkánský klášter. I přesto, že v Kadani je to věc nová, je to předkřesťanský zvyk.

Hlavní postava masopustního veselí Švejk vyhlásil po krátké promluvě všem maskám „rabování, znásilňování a plenění.“ Od té doby nastával útok masek na veřejnost přibližně každou hodinu. Bujaré chování masek však nikdy nepřekročilo pravidla hry. Vše bylo s nádechem erotiky a všímavosti vůči opačnému pohlaví. Nic víc. Mnoho dobrovolníků a nadšenců připravilo rozsáhlý průvod bizarních a vtipných masek ve stylu české tradice i dobových a vnějších témat. Pořadů a novodobých obchůzek se většinou ujímají folklorní soubory, školy, občanská sdružení a místní spolky.

Ze spolků se zábavy zúčastnily někteří členové z Českého Klubu Velocipedistů, neboli jezdců na vysokých kolech. Vzbuzovali obdiv mnoha přihlížejících občanů. Český Klub Velocipedistů je prvním sportovním klubem v Čechách.

Veřejnosti nejvíce imponoval řízný pochod šestnácti pětatřicátníků a dvanácti vojáků pluku Marie Terezie z náměstí do zahrad františkánského kláštera. Občanské sdružení Regiment Wied se zabývá rekonstrukcí života řadové pěchoty, jejích taktik a bojových postupů.



Masky byly velmi pestré a rozmanité. Řadu masek doplnily novodobé maškary, ve kterých se aktivně zapojily hlavně malé děti. Někdy šlo o skutečně náročná švadlenská díla, nejspíše vzniklá pod rukama šikovných babiček. Dětským novotvarům dominovaly masky jako komiksové postavičky, například Spiderman a Ufouni. U malých slečen převažovaly masky typu princezen a strašidýlek. Děti doprovázeli buď jejich rodiče nebo babičky a dědečkové.

Nejvíce respektu u diváků vzbuzovaly masky démonické v podobě kostlivce, piráta a staré masky démona smrti. Smrťák mával kosou lidem nad hlavami, což nebylo nikomu zrovna příjemné. A také nechyběly pohádkové postavy jako čarodějnice. Ženy přišly s nápadem zapojit se do akce v roli čarodějnic teprve nedávno. Čarodějnice je mezi masopustními maskami novější postavou. A jelikož se traduje, že vodník jako pohádkový démon se vyskytuje v masopustních pochůzkách pouze v jižních Čechách, tak kadaňský vodník zřejmě tuto tradici porušil.

Mezi nejoblíbenější masky patřily masky zoomorfní. Nejvíce v podání prasátek, kočiček, slepiček a pejsků. Tyto masky zvířátek velmi často vystupovaly ve dvojicích. Zvířecí masky patří k nejstarším. Samozřejmě nechyběly ani tradiční masky, bez nichž by kouzlo tradice nebylo zachováno. Neopominutelným zvířecím motivem masopustu byl medvěd. Patří mezi nejvýznamnější masky domácích masopustních průvodů a obchůzek. Nikdy neschází v průvodech ani při masopustním veselí. Medvěd vždy symbolizoval plodivou sílu. Na řetězu jej po celou dobu držel medvědář a předváděl s ním cirkusové výstupy. Jako symbol nesmělo chybět zvíře nabité mimořádnou silou. Masopustní maska koně je nejtypičtější českou zvířecí maškarou a má několik podob a názvů. Ruku v ruce ulicemi také kráčely masky Černocha a Číňana s obrovskou hlavou. Řezníci měli tradiční oblečení dle cechů. Stejně tak se do ulic rozutekli rozdvojené osobnosti i třímetroví lidé. Obchůzka masek městem mířila k františkánskému klášteru.

Františkánský klášter patří mezi národní kulturní památky. Je opřen záhadnou legendou. Dříve na jeho místě bylo popraviště. Měl zde být popraven jistý šlechtic. Když ho odváděli na popravu, počal litoval svého činu a prosil Boha o odpuštění. Bůh mu nejspíše odpustil. Tři dny visel na šibenici a přesto zůstal živ. Když toto kadanští radní uviděli, rozhodli se ho osvobodit. Popraviště bylo přeloženo až na druhý konec města. Na tomto místě postavili kapli Čtrnácti sv.pomocníků.



V areálu kláštera již od rána zněla hudba a konala se obrovská hostina s dobovým tržištěm. Nemohl chybět bohatý sortiment nápojů. Ochutnávalo se mnoho chutných druhů teplé i studené medoviny, slivovice a kořalky. Pivo a víno teklo proudem. Nikdo taktéž nemohl odolat stánkům s pohoštěním, kde se prodávaly pravé zabijačkové pochoutky. Opékala se prasata a prodávaly jitrnice. Také se smažilo tradiční sladké pečivo jako koblihy a prodávaly se různé cukrovinky. Koblihy jsou u nás dodnes neodmyslitelným, a zjevně nedohledně starým masopustním pokrmem. Recept na smažení masopustních koblih je snadný.

Zahradami se nesla hudba a mohli jsme také shlédnout ukázky starých řemesel. O hudbu bylo vždy postaráno. Celý den zněly lidové písničky v podání pozvaných kapel, jako byly například Josef Švejk & CK Šraml, skupina Motovidlo a Pražský pouťový orchestr, což je skupina hrající lidové a staropražské písničky. Pro pobavení návštěvníků byli připraveni kejklíři a komedianti. Nejednalo se o akci výdělečnou, ale o potřebu společnosti. Proto panovalo pravé uvolnění a veselí. Vstupné bylo zadarmo.

Ve třináct hodin proběhlo velké defilé masek za režie Josefa Švejka a o hodinu později vystoupilo Divadlo v Pytli z Hrobu, jež předvedlo divákům zajímavé představení o veselé hudební kapele Pytlíci z Křížanova. Masopustní oslavy vyvrcholily v sedmnáct hodin, kdy se shromáždily všechny kapely a masky a vyhlašovala se soutěž „O putovní pohár“ pro nejlepší masku. Králem masopustu byl zvolen šlechtic. Kromě vzhledu tajná komise přihlédla k tomu, jak tato maska dokázala hecovat diváky a byla aktivní při „rabování“. Tento titul bude masce patřit celý rok až do příštího masopustu. Žezlo a jablko pro kralující masku nahradilo „kadaňské srdce“ a půllitr se znakem Švejka. Tradicí bývá, že králi masopustu patří poslední rej masek. Bohužel se vítěz kvůli svému již podnapilému stavu nemohl zúčastnit tance. Zřejmě se přespříliš ztotožnil s tzv. bohem ožralství Bacchusem.

Na masopust v Kadani také zamířil historický vlak z Plzně. Lidé si tak mohli vychutnat atmosféru celé akce nejen ve františkánském klášteře, ale také na vlakovém nádraží.



Masopustní veselí patří k nejoblíbenějším slavnostem Kadaně, proto se i přes nepříznivé počasí přišla podívat spousta lidí. Celý den bylo zamračeno a sluníčko nevyšlo. Veřejnost to ale neodradilo. Mezi nejčastější diváky patřily mladé rodiny s dětmi a prarodiče s vnoučaty. Děti se většinou s potěšením aktivně zúčastňovaly veselí a dokonce samy přišly oblečené do masek. Nejvíce přišlo předškolních dětí. Dospělí většinou jen nečinně přihlíželi radovánkám a sem tam se někdo připojil k tančícím maskám. Přihlížejících diváků bylo 4x více než aktivních masek. Rabující masky se skládaly především z členů místních občanských a divadelních spolků a také z lidí, kteří měli smysl pro humor a nebáli se zapojit do akce.

Myslím si, že lidé zábavy tohoto typu rádi navštěvují. Rádi si odpočinou od celotýdenního shonu a vyrazí se pobavit. Rej masek sledovali s nadšením a reagovali tleskáním a úsměvy. Při tzv. rabování masek byli vždy štědří a nějakou tu korunu vždy dali. Mezi davem jsem zahlédla i zahraniční hosty s fotografy a kamerami. Žádná situace jim nepřišla natolik obyčejná, aby nebyla příležitost si ji zvěčnit. Dětem nejvíce imponoval krásný kůň Ceasar, který táhl povoz s vyhrávající skupinou Motovidlo. Ta vyhrávala příjemné písničky od kadaňského hradu až k františkánskému klášteru.

Po celou dobu akce byli přítomni členové policie, kteří ochotně vysvětlovali řidičům, kde se vyhnout masopustnímu průvodu. Po celé délce trasy byl zamezen vjezd dopravním prostředkům.

Média tuto akci vyhodnotila jako povedenou. Neopomněla připomenout organizátorům zvyšující se počet lidí. Tedy, aby příští rok byl více brán zřetel na dosavadní malou kapacitu františkánského kláštera.

Dle reakcí jsem usoudila, že letošní Masopust očekávání lidí nad míru splnil.

Z původního rozsahu tradičních zvyků dnes zůstala jen poměrně malá část. Někde zůstaly jen body zábavy, jinde se projevují v podobě slavností, festivalů a scénických folklorních tvoreb.

Na Masopustu jsem byla poprvé a doufám snad, že ne naposledy. Nejvíce se mi líbila nálada, která po celou dobu panovala. Všichni se usmívali a snad i zapomínali na své všední starosti. Veselí bylo s nádechem starobylé tradice a kulturního bohatství. Měli bychom si takových akcí více vážit. Poskytují nám kulturní pozůstatky z minulosti našich předků. Tradice z doby, do které se nikdo z nás již nepodívá.



Recept na masopustní koblihy

400 g polohrubé mouky
200 g hladké mouky
špetka soli
8 žloutků
3 lžíce moučkového cukru
100 g másla
0,3 l mléka
kostka droždí (42 g)
3 lžíce rumu
marmeláda na náplň
sádlo (nebo olej) na smažení

Postup přípravy:

1. Do vlažného mléka vsypeme lžíci cukru, lžíci mouky a rozdrobíme droždí. Necháme vzejít kvásek. Mouku smícháme se zbylým cukrem, špetkou soli, vzešlým kváskem a změklým máslem, v němž jsme ušlehali žloutky. Těsto důkladně propracujeme vařečkou, přikryjeme utěrkou a necháme asi hodinu kynout.

2. Pak těsto na vale vyválíme asi na 1 cm silnou placku, vykrájíme kolečka, lžičkou naneseme marmeládu, nejlépe meruňkovou, prázdným kolečkem překryjeme, okraje stiskneme skleničkou nebo tvořítkem a přesahující těsto odkrojíme.

3. Ještě chvíli necháme kynout a mezitím si rozehřejeme vyšší vrstvu tuku (nejlépe ve fritéze), aby v něm koblihy plavaly. Smažíme po obou stranách dozlatova. Usmažené koblihy pocukrujeme.

Množství: pro 8 osob
Doba přípravy: 30 min.
Doba vaření: 30 min.
Hotovo za: 3 hod.




FOTO (autorka článku):

1. Všudepřítomné pozvánky na Masopust.
2. Dvojice Černocha s Číňanem.
3. Třímetrové masky.
4. Průvod masek míří k Františku.
5. Skupina Josef Švejk a CK Šraml.
6. Kočár s muzikanty.
7. Masopustní koblihy.





Diskuze ke článku


Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS