FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Xavera Běhálková, sběratelka umění Hané

Články

10/05/2007 • Xavera Běhálková, sběratelka umění Hané
autor článku: Zdena Ludvová


V úterý 8. května 2007 bude zpřístupněna rozšířená expozice hanáckého lidového umění v prostorách tovačovského zámku. V letošním roce uplyne sto let od úmrtí významné sběratelky hanáckého lidového umění, písní a tanců, Františky Teresie Emerencie Xavery Běhálkové, z Tovačova, která má zásluhy na uchování lidových kulturních tradic regionu Hané.

Slečna Xavera, jak se jí všeobecně říkalo, byla dcerou tovačovského učitele Šimona Běhálka a jeho manželky Brigity rozené Kavkové z Klenovic. Narodila se 23. října 1853 ve staré tovačovské škole v témže pokojíčku, kde se v roce 1825 narodil hudební skladatel Arnošt Förchtgott Tovačovský. Měla dva bratry - Eduarda a Leopolda. Otec brzy zemřel (1859) a zůstala po něm vdova se třemi malými dětmi a téměř bez prostředků. Ujal se jich troubecký farář Pater Theodor Mayer, vlastenecký kněz, lidumil a dobrý člověk. Přijal vdovu i s dětmi na faru v Troubkách, aby mu vedla domácnost. Chlapce dal vystudovat na hospodářských školách, Xaveru dal učit hře na klavír, zpěvu a jazyku německému u pana nadučitele Loyky. Když vyšla školu, poslal ji do Prahy do německo–francouzského penzionu. Tam se seznámila se sestrami Annou a Zdenou Braunerovými, dcerami známého architekta Braunera. Nejvíce se sblížila se Zdenou, pozdější akademickou malířkou, která Xaveru často v Tovačově navštěvovala.

Po studiu na Vyšší dívčí škole v Praze a návratu do Tovačova působila jako učitelka ručních prací. Nejprve z vlastní záliby sbírala staré výšivky, součástky hanáckého kroje a keramiku. Žila na faře u P. Mayera, přátelství s P.Tomášem Wiedermannem jí pomohlo seznámit se s významnými osobnostmi českého národního života. Po návštěvě dr. Wankla (předseda Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci) v Tovačově byl její sběratelské činnosti dán určitý směr. Byl to také P.Wurm (poslancem za Kojetín od r.1861, olomoucký vikář a podporovatel vlasteneckého ruchu a národopisu na Hané), který ji nabádal, aby si všímala také lidových zvyků, písní a tanců, které na Tovačovsku ještě nebyly podchyceny a zapsány a byly by upadly do zapomenutí.

Její skvělé nadání hudební jí umožnilo zachytit a zachránit od zániku mnoho písní a tanců. Spolupracovala s Wanklovými, slečnou Bakešovou i Leošem Janáčkem na vydání třech sešitů nazvaných Národní tance na Moravě (Brno 1891-93). V Tovačově založila národopisnou skupinu, nacvičovala hanácké tance a scénicky zpracovala výroční a rodinné zvyky (Královničky, Přístky na Tovačovsku, Dožínky, Hanácké právo, Svatba,…). Skupina poprvé vystoupila v Tovačově na oslavách Arnošta Förchtgotta-Tovačovského (1889). Ve své národopisné činnosti pokračovala až do své smrti dne 28. dubna 1907, kdy podlehla vleklé a těžké chorobě. 1. května měla pohřeb, pochovával ji na její předsmrtné přání Pater Tomáš Wiedermann.

Při hodnocení a pochopení životního díla Xavery Běhálkové v rámci dobového vývoje, vytěžení ideových i estetických prvků pro dnešek i pro budoucnost a prosazování národní kultury je stále aktuální a nutné i v dnešní uspěchané době. Nakonec otázka pro pozorného čtenáře. Kolikrát se opakovalo od úmrtí Xavery Běhálková stejné snažení v Čechách jaké vyvíjela Xavera a její současníci?

Čerpáno z knihy Gustava Voždy: „Xavera“ vydané 2003 s pomocí regionu Věrovany, JUDr. J. Krempla, K. Šálka a Mgr. O. Nimmerfrohové. Čtenářům je k dispozici v tovačovské knihovně.





Diskuze ke článku


Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS