FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě
FolklorWeb.cz | Články | V Javorníku besedovali nad dobou minulou

Články

31/01/2007 • V Javorníku besedovali nad dobou minulou
autor článku: Martina Venclová


Noc se snáší do krajiny rychleji než jiné dny v roce a v lesích, polích ani na lukách není slyšet ptačího zpěvu, jen vítr fouká a otlouká větve stromů v poryvech. Je chladný podzimní večer, před adventem a ve vzduchu je cítit vlhká vůně na zem spadlého tlejícího listí. Kouří se z komínů nízkých stavení a malá okýnka blikají ve světle petrolejových lamp. Jen ta světýlka dávají tušit život venkovského lidu.

Po nastolení listopadových dnů docházelo dříve k velkému zlomu. Lidé, kteří se sdružovali po koloběhu hospodářského roku a chtěli si vynahradit na co dosud nebyl čas ani pomyšlení, se setkávali při společné besedě či zábavě. Znamenalo to pro ně velké zpestření a využití společného setkávání k možnosti podílu na práci, která se dělala jen v zimním období. "Přástky", u kterých se družili mladí lidé a dívky při nich spřádaly konopnou koudel, byly mnohdy obohaceny muzikanty, kteří hráli chase pro radost. Při "drapačkách" panovala také živá zábava, ale setkávaly se u nich ženy starší, které drápali peří. K nim se velmi rádi přidávaly malé děti a poslouchaly tajemné a strašidelné příběhy, jež ženy vyprávěly při práci. Tyto příběhy z dávných dob předávány ústní formou mnohdy pozměněny a přibarveny jejich vypravěči podle své fantazie působily sugestivně a byly velmi oblíbeny nejen u dětí, ale u všech návštěvníků drápání.



I dnes není zima či noc v ničem odlišná od té, která padala na kraj v minulosti. Příroda bude vždy dodržovat zákonitosti a pochody vzniku, zániku a koloběhu života. Jen lidé se neustále mnění a tradice zanikají ve zrychleném tepu doby. Snad proto mnozí toužíme zpomalit a téměř zapomenuté tradice si připomenout. A pokud se někdo pokouší tuto zvyklost obnovit, nemůže se jednat o "drápání pérí" v pravém slova smyslu, ale jen o jeho vzdálené napodobení, což může mít některé společné prvky, jako je setkání, družení, vyprávění, zpívání a besedování.

O něco podobného se pokusil přespolní folklorní nadšenec Ivan Urbánek, autor jednoho z pořadů loňských Horňáckých slavností, mající své přechodné bydliště v lokalitě Kopánka, nejzachovalejším starobylém místě v obci Javorník. Vyzval tamní mužský a ženský sbor, aby uspořádali besedu s místními pamětníky, kteří by se dokázali podělit o své zkušenosti. "Hodně se toho namluví, ale lidé si spolu málo povídají. Umění něco vyprávět je dosti vzácná věc. A když si někdo umí zazpívat a k tomu třeba vyšívat. to vyzařuje klid, uvolnění se a soustředění na věci mezi nebem a zemí. Při pořadu Ja ženy, ženy na Horňáckých slavnostech si nebylo možné popovídat a pozpívat do sytosti. Prostě to nešlo, tak jsem si myslel, že bychom ten dluh mohli napravit," prohlásil Urbánek.



Ženy připravily v prostoru obecního úřadu pohoštění. Napekly koláčky, pagáčky, bábovky, jiné cukroví a navařily "zelinkového" čaje. Na bíle prostřených stolech se rozžaly svíčky, ztlumilo osvětlení a navodila intimní atmosféra domácího prostředí, aby se přítomní uvolnili. Pozvání přijal ženský sbor z Velké nad Veličkou, který zazpíval balady a romance. Obnovený javornický ženský sbor v čele se skvělou Annou Kománkovou zazpíval dávno zapomenuté balady, vzkříšené díky hluboké paměti této javornické legendy.

Krásnou tklivou baladu přišel zazpívat také velický zpěvák Martin Zálešák a velmi pěkné sedlácké písničky zapěl i pan "rídící" František Okénka z Hrubé Vrbky. Ten také pohovořil rozsáhleji o historii horňáckého regionu. O těžkých podmínkách, ve kterých se formoval lid tohoto kraje, kde jak správně dodal, končil chleba a začínalo kamení. Posluchači se dozvěděli spousty poučného o Horňácku, které v dávné historii postihly nájezdy a plenění Avarů a Turků. Byla to materiálně velmi chudá oblast, avšak duchovně nesmírně bohatá. Díky přízni osobností české kultury a umění tohoto národopisně rozmanitého území, jež byla inspirací, hojnou truhlou moudra a širokou paletou barev, se mohla celá země dozvědět o místě svérázném a nedotčeném vnějšími vlivy moderní civilizace.



Na besedě se četly úryvky z knih od Otakara Bystřiny, jednoho ze zakladatelů Súchovské republiky, a z výběru jeho článků do novin ze Suchova. Večerem provázela zpěváky hudecká muzika bratří Sovišů a napomohla dokreslit rodinnou atmosféru celého setkání. Na závěr se k muzikantům přidal i známý javornický malíř Jura Slovák, který pocítil akci jako balzám na duši, vzal do rukou po roce prodlevy housle a hrál.

Nejzajímavější však bylo povídání pana "rídícího" Okénky, který vyprávěl o kráse horňáckých "pěsniček", jejich původu a upozornil, že některé velmi známé písničky jiných regionů, jsou vlastně písně převzaté od nás (z Horňácka). Např. "Okolo Hradišťa voděnka teče" by si člověk myslel, že je to píseň uherskohradišťská. Její původ pochází překvapivě v Javorníku, jelikož se zpívala "Okolo Hradiska.", (název okolního kopce).



Celý večer byl korunován družnou a plodnou besedou všech zúčastněných. "Kdyby se z toho mohla stát taková pravidelnost, že se lidé sejdou, popovídají si a pozpívají - třeba místo zkoušky a třeba vícekrát do roka. Nešlo nám o žádný koncert ani vystoupení, ale o milé setkání a to se nám podařilo zcela naplnit. Jsem velmi rád za komorní atmosféru celé sešlosti, jelikož se podařil ve mně vyvolat silný pocit doby, ve které naši předci žili," dodal nakonec hlavní iniciátor Ivan Urbánek. Ve vzduchu sice nepoletoval prach z husího peří, ale imaginární prach vnitřní sounáležitosti ve světě samostatnosti, protože to, co lidi spojuje, je neviditelné a v srdcích ukryté.




FOTO:
1. Legenda horňáckého zpěvu Anna Kománková z Javorníku a František Okénka.
2. Naslouchání javornických děvčat.
3. Veličanky se zpěvákem Martinem Zálešákem, starostou Javorníku Janem Hozákem a Františkem Okénkou.
4. Malíř Jura Slovák a zpěvácké vypětí Javorničanů (Ivan Urbánek uprostřed).
5. Rozesmáté ženy z Javorníku.
6. Beseda v Javorníku.


Diskuze ke článku

Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 30/01/2007
FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2006 by Folklorum