|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Články
A stejně tak končil i letošní ročník Mikulášského zpívání v Nedakonicích. Sál místního kulturního domu pojal v nedělní odpoledne 3. prosince 2006 nejen přibližně dvě stovky diváků, ale také zpěváky - kamarády z Hluku, Tupes, Kněžpole, Javorníku, Moravské Nové Vsi, Lanžhota, Milotic, Dubňan a samozřejmě i Nedakonic. Každý přijel s puténkou slivovice či sedmičkou dobrého červeného, ale především s dobrou náladou. Vždyť setkat se s kamarády, od srdce si zazpívat a povinšovat si pokojné Vánoce je zážitek, o který by se nechal ochudit jen málokterý zpěvák. Ale nedělní odpoledne v Nedakonicích nepatřilo jen zpěvu. Se srdečnou upřímností se totiž také odvážně šprýmovalo. A může vlastně za to horňácký patriot Tonda Vrba, který na Mikulášské zpívání dojel tentokrát s javornickým mužským sborem. Sotva chlapi dozpívali, už se agilní Horňák, který se podepsal pod nejednu folklorní akci i pořádnou recesi, dral k mikrofonu. A byl doslova k nezadržení. Aby vysvětlil svoji troufalost, nejdříve se přiznal publiku k tomu, že už něco málo popil a že to nebyla voda, o to se s ním prý může každý vsadit. Marně pak uhýbal také otázce, jakže se vlastně dostal mezi javornické zpěváky, když je sám z Velké nad Veličkou. "Já sa priznám... Já tam mám galánku", dělal si legraci Tonda, jehož úsměv na tváři pak vystřídal vážný výraz, se kterým poděkoval zaplněnému sálu. "U nás ve Velkej dojde vždycky jen několik málo ludí. Tady vás na chlapské zpívání dojde aj dvě stovky," tiše záviděl pábitel a novinář Vrba, který se minulý rok zasloužil o to, že právě jeho rodná Velká nad Veličkou drží český rekord v největším počtu společně zpívajících chlapů v kroji.
Na přetřes přišli také nováčci. Kněžpolský mužský pěvecký sbor si totiž díky svým ambiciózním plánům získal přezdívku Alexandrovci, kterou na ně pochopitelně nemohl moderátor "neprásknout". Vždyť na Mikulášské zpívání jich přijelo hned dvacet dva! Trhli tak rekord nejen v počtu zpěváku v jednom sboru, ale také v zastoupení tří generací. Nejmladšímu zpěvákovi bylo deset let a ve sboru zpíval společně se svým otcem a dědečkem. "Babičko, nebojte se. Já sólo zpívat nebudu," spustil hned při příchodu na pódium pro změnu "lidový vypravěč" nedakonického mužského pěveckého sboru Jura Schneider. Sám je sice ze Starého Města, dnes žije v Jarošově, ale manželku má z Nedakonic, a tak s místními zpěváky pobývá již nějaký ten rok. Když jsem jej poprvé slyšel na zarážení hory v Kobylí, bylo mi víc než jasné, že na Mikulášském zpívání ve svých "domovských" Nedakonicích jeho humor prostě nesmí chybět. A jak bylo vidět z ohlasů publika, byla to trefa do černého. Svým ryze slováckým humorem totiž rozesmál všechny, dokonce i ty, ze kterých si tropil legraci. "Juro, já tě zabiju," hudroval na něj s širokým úsměvem na tváři jeden ze strýců, kterých si vzal dlouhou dobu skrývaný talent nedakonických mužáků na paškál. Když se pak diváci i účinkující pomalu rozcházeli a pomalu se ztráceli v ulicích setmělých Nedakonic, bylo všem jasné, že na Mikulášské zpívání se budou rádi vracet i napřesrok. FOTO /Vendula Dvouletá/ 1. Horňácký patriot Tonda Vrba mezi členy Mužského pěveckého sboru z Hluku při závěrečné písni na Mikulášském zpívání v Nedakonicích. 2. Závěrečnou koledu "Došli sme k vám ..." si v Nedakonicích zazpívalo všech devět sborů, které se zúčastnily 8. Mikulášského zpívání. V popředí (pod pódiem) stojí chlapi z Tupec (s modrými zástěrami) a Kněžpole (vyšívané zástěry), na pódiu zpívají mužáci z Dubňan. Hraje Cimbálová muzika Josefa Marečka z Uherského Hradiště. Diskuze ke článkuČlánek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první! |
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
