|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Články
"Každá utkaná věc musí být k užitku a splňovat požadavek na jednoduchou údržbu," říká Jarmila Oharková z Tišnova (8,5 tis. obyv., Jihomoravský kraj), která v roce 2004 získala titul Nositel tradice lidových řemesel v oboru ruční tkaní. Výrobky, z nichž každý je originálem, vznikají na klasickém ručním stavu, který "přicestoval" před třiceti lety až ze slovenských Sobranců. Historii tkaných textilií na našem území dokládají archeologické nálezy z jihovýchodní Moravy ze 7. až 10.století. Právě touto technologií se dlouho jako jedinou zhotovovaly látky. Původní domáckou výrobu pro vlastní potřebu začali vytlačovat řemeslníci sdružující se do cechů. V 18.století vznikají i u nás manufaktury a později továrny, které od druhé poloviny 19.století postupně výrobu tkanin ovládly. Zpracovávala se zejména vlákna rostlin u nás pěstovaných, jako konopí či len, ale i kopřivy. Z dalších produktů ovčí vlna, později také bavlna. Škola dala základ... Jarmila Oharková absolvovala Střední průmyslovou školu textilní v Brně, obor tkalcovství. Od 70.let minulého století je domáckou pracovnicí brněnského Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV) a již v roce 1979 získala titul "Prověřený pracovník lidové umělecké výroby". Zprvu vytvářela výrobky podle návrhů výtvarníků ÚLUV, získané zkušenosti a znalosti jí však brzy umožnily realizovat vlastní představy. Výsledkem byla řada ocenění v soutěžích - diplomy, čestná uznání, i mimo její mateřskou organizaci. Po rozpadu ÚLUV v této práci i nadále pokračuje, přestože se vynořila řada nových problémů, například jak zajistit potřebný materiál či prodejní možnosti. Málokterý kupující si totiž umí pod cenou výrobku představit hodiny precizní práce. Od prostírek až k přehozům na gauč "Mým nejoblíbenějším materiálem je bělený len, ale používám i vlnu. Hrubší konopí se hůře zpracovává a pokud je používám, provádím zdobení různými barvami. Nedávno jsem si nechala přivést materiál až z dalekého Tibetu. Většina mých výrobků má však přírodní barevnost, zdobí je vetkávané vzory, které doplňuji pomocí jehly, a nechybí ani třásně. Každý kus je originálem a nese pečeť ruční práce," říká nositelka titulu. Pod jejíma rukama vznikají prostírky různých tvarů a velikostí i oděvní součásti jako tašky či potahy na sedací nábytek. Tkalcovství je především dřina Na současném stavu lze tkát produkty do šíře 90 cm, ale na půdě rodinného domu se nachází další, složený stav, pocházející z Vysočiny. Na něm může vzniknout výrobek široký až 140 cm. "Než zasednu k vlastnímu tkaní, musím navinout přízi na potřebný počet cívek pro šířku pásu 10 cm. Tyto pásy se navíjejí na válec podle šířky tkaniny. Na přesnosti navinutí osnovy závisí kvalita další práce. Osnova ? to jsou vlastně podélné nitě a do nich se poté zatkává útek," doplňuje J.Oharková, kterou často sleduje její třináctiletá vnučka a je jen otázkou, zda i ona se bude této fyzicky náročné, ale krásné činnosti v budoucnu věnovat. Článek vyšel v Místní Kultuře 10/06. Na stránkách www.folklorweb.cz jej publikujeme s laskavým svolením autorky. Diskuze ke článkuČlánek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první! |
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
