|
|
 |
Články
| 13/11/2006 • |
Přespolní ženy „oživují“ starý tkalcovský stav |
| autor článku: Antonín Vrba |
Foto 1 |
Velká nad Veličkou - Výpravu do dávných dob lidové tvořivosti se rozhodly zrealizovat dvě mladé ženy - Martina Venclová z Veselí nad Moravou a Zdenka Křížová z Olomouce. V samém centru Horňácka totiž děvčata objevila dvě stě let starý ruční tkalcovský stav a nadchla se představou návratu k tradičnímu řemeslu.
"Řekly jsme si, stav je funkční, tak proč ho neoživit!? Zprovoznit ho však nebyla žádná sranda. Musely jsme vyměnit nitě, které byly za roky nečinnosti zpuchřelé a nepoužitelné. Jenže jsme vůbec nevěděly, jak na to a tak nám folkloristka Marie Vachunová doporučila pana Josefa Štefánka, posledního žijícího tkalce ve Velké," popisuje první kroky Venclová.
Foto 2 |
S ním to ale dívky neměly vůbec snadné. Zkušený řemeslník jejich zájmu nejdříve příliš nedůvěřoval. "Byl jsem z toho mírně překvapen. Ženy a ještě k tomu přespolní a mimo region?! Vím, že ve Velké nás bylo od přelomu devatenáctého století do současnosti pět chlapů-Sýkora, Orság, můj tata, Hromek a já. Ani nevím, proč se tímto řemeslem v té době zabývali jen mužští. Snad máme při tom dánu do vínku větší trpělivost, klid. Nakonec jsem ale rád, že stav nebude někde v muzeu, kde jich je už "neúrekom". A taky potěší u srdíčka, že tradice ručního tkalcovství nadále pokračuje," podělil se později o svoje pocity pan Štefánek.
Foto 3 |
Děvčata se nenechala odradit, vytrvale pana Štefánka navštěvovala a snažila se od něj o tkaní dozvědět co nejvíce. "Zdálo se nám, že je tkaní pracné, jelikož samy vzory vypadaly velmi složitě. Byla to však potěcha pro ducha i oči a tak jsme se společně s kamarádkou začaly po tomto řemesle pídit ještě více. Mistr Štefánek nám byl velkým pomocníkem a rádcem, i když se nám zprvu vysmál, jak se můžeme chtít pouštět do takové práce, když naše generace prý stojí za "starú belu" a k ničemu se nemáme, natož tak k takovémuto mravenčímu dílu. Ze začátku nám ani moc nevěřil a jen nás peskoval, jak to všechno děláme špatně a že je to jen rozmar, který nás stejně za chvilku přestane bavit pro svou titěrnost. Dřív dělali totiž tuto práci jen muži, možná proto nám tak nedůvěřoval," doplnila Zdenka Křížová.
Foto 4 |
V minulosti ženy opravdu vykonávaly spíše pomocné práce a tkalcovstvím se zabývali hlavně muži. Používali materiály jako konopí, len, vlnu, hedvábí nebo bavlnu a vyráběli rozličné textilie, ze vzorovaných hlavně "kanafas", valchovaná celovlněná sukna nebo specifické tkaniny "činovatě" s bílou, červenou a černou, které jsou typické právě pro Horňácko. Zde v současné době tkaní není výhradně doménou mužů. Důkazem je paní Hanka Buchtelová z nedaleké Malé Vrbky, která se tímto velice pracným a náročným řemeslem dokonce živí.
Foto 5 |
Foto 6 |
Foto 7 |
Foto 8 |
Foto 9 |
Foto 10 |
Foto 11 |
Foto 12 |
Foto 13 |
Foto 14 |
Foto 15 |
FOTO (Antonín Vrba):
1. Poslední žijící tkadlec ve Velké nad Veličkou Josef Štefánek nad svými lidovými výrobky.
2. . při práci za tkalcovským stavem.
3., 4. Než usedla mladá řemeslnice Martina Venclová za tkalcovský stav, musela si nejprve několik hodin ručně nasnovat tzv.osnovu za odborného dohledu "majstra" Josefa Štefánka.
5., 6. Stejná práce čekala i na Zdenku Křížovu.
7. Tkalcovský stav z boku se "štelovacím" ozubeným kolem.
8. Osnova.
9. Kružec.
10. V popředí visí "svačina".
11. Polštářek.
12. Dečka na stůl.
13. Opléčko do ženského rubáča určené pro starší ženy.
14, 15. Podnos na zasklení.
Diskuze ke článku
Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!
Číst vše Přidat názor
poslední aktualizace:
13/01/2007
|
|
|
