FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Současný folklorismus a prezentace folkloru

Články

01/08/2006 • Současný folklorismus a prezentace folkloru
autor článku: Národní ústav lidové kultury

Národní ústav lidové kultury vás srdečně zve na 22.strážnické sympozium "Současný folklorismus a prezentace folkloru".

Folklorní projevy jsou jednou z nejmarkantnějších složek lidové kultury. Často jsou také proto tyto dva termíny nesprávně považovány za synonyma. Proč? Jistě k tomu napomohlo období, kdy bylo studium lidové kultury a folkloru vědecky devalvováno a za odborníka na danou problematiku se považoval kdekdo. Lidová kultura i jedna z jejích složek -folklor- tak byly bez pochopení zneužívány ve prospěch jistých idejí a zájmů. I toto je bohužel jeden z historických momentů vývoje folklorního hnutí, které se k podobnému zneužití přímo nabízelo. Jeho kořeny lze však hledat již v období Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895. Jakým prošlo vývojem za těch více než sto let a jak bude vypadat jeho existence pod vlivem globalizace a komercionalizace v následujících letech? Jak bylo s folklorním materiálem zacházeno a jak se bude prezentovat v budoucnosti? Na tyto otázky by mělo odpovědět právě připravované sympozium. Podstatnou část jednání bychom chtěli věnovat fenoménu folklorního festivalu, jako jevu kulturnímu, historickému i společenskému.

Sledování procesů proměn folkloru i projevů folklorismu, jejich synkretizmus i diference se stává důležitou součástí badatelských aktivit ve všech zemích světa. Výsledky sympozia by měly být přínosem i pro současnou společenskou praxi a měly by pomoci naplňovat usnesení vlády České republiky č.571 ze dne 11.června 2003 ke Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR.

Sympozium se uskuteční ve dnech 13.-14. září 2006 v prostorách strážnického zámku.

Kontaktní adresa:
Národní ústav lidové kultury
696 62 Strážnice - zámek
tel.: +420 518 306 611
fax +420 518 306 615
e-mail: info@nulk.cz







Diskuze ke článku


01. 08. 2006 (11:28) • Vili Dekan: Ať žije takové sympozium
Je moc dobře, že se takové sympozium po letech uskuteční. Nemyslím, že by ovlivnilo přímo ty, kteří folklor aktivně prezentují při nejrůznějších tradičních příležitostech (ať už tanečníky, muzikanty, zpěváky nebo vypravěče, ale často i souborové choreografy a hudební upravovatele), anebo na festivalech či multimediálně – ti budou povětšině trvat při pojmenování své činnosti na slově folklor. Prostě jsou jednoduše zvyklí své aktivity na tomto poli slovem folklor pojmenovávat, protože z folkloru vycházejí a snaží se jej nějak interpretovat, a tím „udržovat“, ale spíše rozvíjet tradici. Sami sebe a mezi sebou se přitom budou označovat za folkloristy, nezávisle na tom, zda vystudovali folkloristiku nebo nějaký příbuzný obor. Jim to lze ponechat, u nich záleží především na citu, talentu a schopnostech.

Určitě však takové sympozium prospěje všem, kteří se o daném tématu chtějí a musejí bavit na odbornější úrovni, ať už kvůli hodnocení souvisejících jevů, jejich dokumentaci, vědeckém výzkumu (folkloristickém, etnografickém, sociologickém, kulturologickém…) nebo kvůli uměleckému (již ne prostému spontánnímu) přístupu ke ztvárnění původního folklorního materiálu, inspiraci tradiční lidovou kulturou v uměleckých projevech. Na této úrovni je už jistě zapotřebí jasnost terminologie, pregnantní vymezení obsahu termínů.

Začít by se podle mne mělo už u samotného nešťastného a zřejmě nesprávného termínu „folklorní hnutí“, který sám v sobě obsahuje terminologickou nejasnost. Znamená-li hnutí podle slovníku spisovné češtiny mj.
1. masové úsilí o uskutečnění určité myšlenky, o dosažení určitého cíle
2. organizace k tomu účelu zřízená,
pak vyvstává otázka, jak si přeložit sousloví „folklorní hnutí“!

Termíny jako politické hnutí nebo náboženské hnutí přesně vypovídají o svém významu – takové hnutí masově uskutečňuje nebo bojuje za politické a náboženské ideje, chtějí dosáhnout nějakého politického nebo náboženského cíle. A pojmenovávají se tak příslušné politické nebo náboženské organizace. Někdy se používá ve tvaru s předložkou „hnutí za…“. Ale jak potom vysvětlit pojem „folklorní hnutí“. Slovo „folklorní“ je adjektivem ke slovu „folklor“. Oč tedy hnutí jde, jaké myšlenky a cíle sleduje? Jistě by mohlo být „hnutím za uchování a šíření tradiční lidové hudby a tance“ nebo „za uchování hodnot a prezentaci folkloru (šířeji tradiční lidové kultury) v současném životě“. Snad by se to dalo vyjádřit i lépe. Ale určitě ne termínem folklorní hnutí, ač jsme si na něj zvykli.

Věřme, že zářijové strážnické sympozium bude úspěšné, sjednotí a zpřesní terminologii a nezůstane jen u přednesení různých, ale neslučitelných názorů. A moc bych se přimlouval, aby výsledky sympozia nespatřily světlo světa jen ve sborníku příspěvků ze sympozia, ale aby byly publikovány ve všech vhodných specializovaných médiích, zabývajících se danou oblastí, těch tištěných i internetových. Úplně nejlepší by totiž bylo, kdyby se nad závěry dalo i veřejně diskutovat, byť již ne na přísně vědecké úrovni.

01. 09. 2006 (22:41) • Jan Mička: Komu vyhovuje, že se pojmy folklor a folklorismus
Několik kritických poznámek k textu pozvánky – pro pořádek a také pro pohled z druhé strany:
1. Žádná jiná státem placená instituce v bývalém socialistickém Československu ani v současné České republice, zabývající se lidovou kulturou, než ÚLU a v současnosti přejmenovaný NÚLK ve Strážnici, není a nebyla. Kdo jiný, než tento ústav měl za povinnost zajistit, aby si pojmy, uvedené v nadpisu příspěvku nepletli „odborníci“, natož laici a milovníci folkloru!
Speciálních vědeckých symposií (bohužel s výsledky určenými pro vědce a ne pro laiky a milovníky folkloru) za dobu minulou, určených k osvětlení pojmů, bylo několik.
2. Ke zneužívání „ve prospěch jistých idejí a zájmů“ (cituji z textu příspěvku) přispěli měrou vrchovatou právě někteří z představitelů strážnického ústavu. Takto formulovaný text pokládám za ukázkový příklad pokrytectví.
3. K obsahu pojmu „Folklorní hnutí“: Připojuji se k Vilimu, že je nešťastné používat toto slovní spojení k uvedené činnosti – obsahový rozbor předmětné činnosti a jazykový rozbor obsahu obou pojmů slovního spojení jednoznačně prokazuje nesmyslnost používání spojení „folklorní hnutí“ k prezentaci jevů lidové kultury v současném životě.
Nemůže být a není v pořádku, používá-li toto označení vědecká instituce, která má povinnost čistit daný stav, a všichni si proto apriori myslí, že takto je přece správně….
Měl-li v padesátých létech obsah tohoto pojmu jakýsi politizující kontext ( a to měl, ruku na srdce, pamětníci a „folklorní“ aktivisté z té doby ! ), měl tam, v té době, v tehdejším politickém kontextu, zůstat. Je nešťastným omylem, když „folklorní hnutí“ vytahujeme až do třetího tisíciletí a ještě je chceme rozvíjet.
4. Nechápu, jak může poučený odborník hledat kořeny „folklorního hnutí“ v období
Národopisné výstavy českoslovanské. Určitě musí vědět, že organizování zemských
výstav a následně českoslovanské nebylo žádným hnutím, ale organizovanou
institucionální činností, která následovala po cíleně zpracovaných námětech, výběru
účastníků z jednotlivých regionů, dokonce velmi pečlivě vybraných zvyků a obyčejů,
přípravou scénářů pořadů při výstavách, i velmi pečlivého nácviku. Dnes bychom řekli
po marketingové, dramaturgické i režijní přípravě. Tyto náměty a výběr byly dílem
několika jednotlivců.
Následná aktivizace v regionech – opět cíleně podporovaná a rozvíjená nadanými
osobnostmi s konkrétními cíly nemá s obsahem pojmu „hnutí“ společného zhola nic.
Kdo chce, může si o přípravách přečíst v dostupných, nedávno vydaných materiálech
o NVČ, také v mnoha dalších dostupných pramenech – např. v Janáčkově „O lidové
písni a lidové hudbě“ velmi podrobně…včetně náhrady výdajů na cestovné řediteli a
cvičitelům ve výši 200 zl. Např. Připomíná to mystifikaci o tzv. údajné „době temna“,
kdy se v čase vrcholného baroka česká kultura rozvíjela, a někteří „vlastenci“,
zahledění do sebe, měli potřebu uměle implantovat do české kultury vymyšlené
básníky, či podvrhy historických textů pod dojmem opačným – tj. údajného úpadku
české kultury.
5. Používá-li se v příspěvku, který zpracoval Národní ústav lidové kultury, a který se
týká lidové kultury, slovní spojení „folklorní materiál“ zbystřete okamžitě. Vypovídá
o tom, že rozdíl mezi folklorním jevem, a mezi jevem, přeneseným na scénu, nepozná.
Kdo jiný by však měl vnášet jasno do zmatků v interpretaci obsahu pojmů, než právě
NÚLK, který by měl paradigmata, etalony, a premisy lidové kultury a její
transformace do současného života, i do interpretace na scéně, velmi jednoznačně
uchovávat, označovat, zveřejňovat a vyjasňovat.
Těchto několik vět v příspěvku NÚLK prokazuje, jak hluboká je současná krize pojmosloví – a tím současně ruku v ruce v hodnocení všech projevů současné lidové kultury – myslím tím jevů folkloru, i folklorismu.

Narozdíl od Viliho proto neočekávám od strážnického sympozia téměř žádný posun, který by mohl ovlivnit a - bože dej - také změnit zahleděnost „folkloristů“ i folkloristů do sebe, do jejich neomylného přesvědčení, že nikdo než oni samotní nedokáže posoudit a zhodnotit výsledky jejich činnosti, které nemají chybu a které přece musí – vždyť to každý přece vidí – také každý ocenit. Není to jejich činnost, nejsou to jejich výsledky. Je to běh života. Ale to přisvojení si směrů vývoje i současného stavu je namyšlené. I když…blýská se na časy, abych byl spravedlivý.
Nesprávně nastavené hypotézy - vzhledem k tomu, že právě podle nich není nikdo, kdo by mohl rozumět jejich dílům resp. směrům vývoje společnosti - pozná málokdo. A tak se skutečnost přizpůsobuje špatně nastaveným východiskům a omyly se vrší a nabalují na další omyly…
Pozná se to. A právě proto držím palce těm, kteří to vědí, budou při tom a budou mít odvahu to při strážnickém symposiu alespoň připomenout.

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS