FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Lidový kroj Malé Hané (10.)

Články

01/05/2006 • Lidový kroj Malé Hané (10.)
autorka Pavla Vacová

Punčochy, obuv

Na nohou nosily ženy ve svátek punčochy vesměs bílé, ač některé záznamy hovoří tu i tam o punčochách červených (vlastivěda Boskovska). Bílé punčochy byly v létě bavlněné, v zimě vlněné, s barevnými klíny na kotnících. Vlněné punčochy dochované v pěti exemplářích ve Vanovicích (Jos.Kalabusová) jsou ukázkou umělecké práce našich předků před více než sto lety. Klíny "cvikle" jsou zdobeny pleteným (ne jen vyšívaným) barevným vzorem, technikou "norskou". Klíny bývaly i se vzory tříbarevnými. Tyto práce prováděli muži, ne ženy. Mirko Zlatúš zachoval i jejich jména v kronice Naše staré pověsti. Byl to punčochář Fiala, který bydlel u "štreke" v Letovicích a v téže obci ve "Střeběcké" ulici punčochář Dudek. Punčochy se pletly též v Šebetově, o čemž svědčí i lidový popěvek i tanec (potřisavá):

Dala sobě v Šebetově pančuške štrikovat,
habe si jo šebetovči chlapce brale tancovat.

(Zlatúš 87).

Punčochy se pletly i na horách a tam se udrželo punčochářství do dob, kdy místo ruční práce nastoupily stávky. Ruční dílo vlněné se tam i valchovalo (u Korčáků na Horním Štěpánově), kde o tom svědčí staré valchovací zařízení. (Valchováním punčochy zplstnatěly, zhoustly a chránily nohu proti drsnému horskému podnebí.)

Tyto punčochy s "barevnéma cviklama" byly drahé a mnohým nedosažitelné. Většinou se musely spokojit s punčochami hrubými, domácí výroby. Ze slov pamětnic to znělo často touto shodnou notou. Nejvýrazněji od třiadevadesátileté stařenky Nechutové z Velkých Opatovic, ale původem z Vanovic.

Při pohledu na fotografii a malbu cviklových punčoch rozzářila se její scvrklá tvář jako mladici: "To só vone, to só vone! Hale já sem si je nikdá nemohla kópit. Kdepak te věce!" A přece tato stařenka nebyla z nikterak chudé rodiny. Od ní jsem se nahodile dověděla i další detail, který nejlépe ilustruje tehdejší hospodářské poměry pracujícího lidu na venkově v těch starých zlatých časech. Při dotazu na oblek, který měla její mladá maminka v rakvi, domnívala jsem se, že se dozvím žádané podrobnosti o obutí nebo další potvrzení toho, co už jsem věděla. Na můj dotaz, jak byla mrtvola obuta, rozevřela stařenka udiveně a pohoršeně zapadlá kalná očka: "Pančoche a střevice do hrobo? Kdepak te věce! To bela vzácná věc. Tehdá se střevice v nedělo pučovale v rodině jeden drohymo. Do kostela se kvuli temo střídale - někeři na rani, drozi na hrobó." A hned popsala, že její matka, oblečená v plné parádě svého svatebního šatu, byla v rakvi bosa. Pamatovala se i na to, že měla palce bosých nohou svázány tkaničkou.

Jiná stařenka vyprávěla, že i k muzice chodívaly bosy. "Naviksovale sme se nohe a kdo be bel při takovym světle kókal, só-le to střevice nebo ne. Horší to belo s třiskama. Hale pro tanec se he to vedrželo."

K bílým punčochám se nosily nízké, hluboko vykrojené střevíčky, jak vypravují shodně všichni pamětníci a kronikáři. Podpatky byly nizounké a v některých obcích červeně barvené (Vel.Opatovice). Na Malé Hané zdobily se výkroje u nártu stříbrnou přezkou, ale na horách, na Kořenci a Horním Štěpánově několika kvítky, vyrobenými z kulovitých bílých, tzv. "tófarových" knoflíčků a různobarevných krepin, a to tak, že každé kvítko bylo jiné barvy. Místo toho věnečku pestrých kvítků mívaly jindy aspoň jedno kvítko větší z vlněné harasové fialověrůžové nebo zelené stužky. Čekali bychom, že takové střevíčky se nosily jen v létě. Ale chyba lávky. I stařenky v nich chodily, dokonce v zimě přes pole do kostela. Na můj údiv dostalo se mi rázného vysvětlení: "No, a dež se do nich nabralo sniho, tož sme se před dědinó vopřele vo kadlátko, snih veklepale, a belo." Později, když už byl kroj skoro odložen, nosily se vysoké šněrovací boty, ale také papuče ze soukenných proužků, asi odstřižků, splétaných jako plátěná osnova. Snad to byla ona krajková obuv ze soukenných proužků, známá z šedesátých let i na východní Hané.






Diskuze ke článku


Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 27/04/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS