FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | „Kolmo“ z Horňácka do kyjovského „Šištótu“

Články

17/04/2006 • "Kolmo“ z Horňácka do kyjovského „Šištótu“
autor Antonín Vrba

Mužský sbor Slováckého souboru Kyjov uspořádal v neděli 19.března spolu s kyjovskými vinaři pod záštitou Města Kyjova třetí „Otvírání sklepů na Šištótě“ za účasti sedmi folklorních krojovaných mužských sborů ze Slovácka se svými hudebními doprovody - z Bukovan, Dubňan, Milotic, Svatobořic-Mistřína, Vnorov, Vracova a domácích zpěváků.

Na lákavou a první letošní akci setkat se venku s přespolními kamarády-zpěváky jsem premiérově vytáhl nové kolo a za doprovodu mého kamaráda Jarka Kočárka, hlásícího se hrdě do partie „buáznú“ z letních cestovatelských výprav z Horňácka, jsme vyrazili vstříc téměř padesátce kilometrů směrem „do královského města“. Nad hlavami se nám rozprostřela blankytně modrá obloha, která v takové uklidňující barvě snad nad Slováckem ještě v roce 2006 ani nebyla. Větříček nefúkal do huby a paprsky sluníčka nás hřály, ozařovaly odcházející paní Zimu, její pozůstatky na vršcích u vstupní brány Bílých Karpat a její poslední „baránky“ ležící na polích kolem silnice, někde se už měnící ve vodní laguny.

Úvodní společné zpívání před kyjovskou radnicí s přivítáním starostou Františkem Luklem jsme kvůli obědu doma s rodinami nestíhali a tak byl stanoven cíl polovice trati přímo mezi sklepy na Šištótě. Název tohoto místa je zkomolené slovo z němčiny. V dávné minulosti tam bývala střelnice ze které se ještě dochovaly staré malované terče, archivované v kyjovském muzeu. Sklepy už taky hodně pamatují - v minulosti zde končil Kyjov a podle jednoho z organizátorů setkání Jury Petrů se tam podle pamětníků dřív konaly zábavy. „Naším záměrem je toto místo znovu připomnět, oživit ho a vytvořit zde pro všechny účastníky příjemné odpoledne. Lidi zde budou moci volně procházet mezi námi účinkujícími a mohou si s námi i zazpívat, nebo pokoštovat truňk přímo ve sklepích“, avizoval předem Jura Petrů. S příjezdem k prostranství před sklepy, obstoupeném kruhem asi třístovkou milovníků folkloru, právě plánovaný program vrcholil. Sbory už zpívaly jak o dušu, taky se už něco stačilo pokoštovat, nálada byla díky prvnímu jarnímu počasí radostná. Za chvíli jsme se taky dozvěděli, že zde už před tím proběhlo krátké představení jednotlivých sborů. Slovem to provázeli kluci se Slováckého souboru Pavel Růžička a Ladik Šimeček a taky nás Horňáků hned vyzvali abychom se zapojili.

Já jen poznamenávám, že při prvním setkání zde vystoupil v plné parádě i mužský sbor z Velké nad Veličkou. Z různých koutečků nynějšího seskupení doznívají závěrečné „oficiální zpěvy“, my k uvítání dostáváme „na osvěžení“ několik vzorků vín. Téměř všechny sklepy v areálu se otvírají a sklepmistři obsluhují každého, kdo má i nemá po ruce pohárek. Zatímco některé sbory zpívají ještě s určitou nostalgií při západu „súnéčka“ venku, další se střídavě stěhují do vybraných sklepů k pohoštění, ale i z těchto starobylých míst se písnička dere směrem ven. Jakoby se chtěla otevřít po dlouhé a neobyčejně tuhé zimě už tolik očekávanému novému ročnímu období...

„Tato akce je ojedinělá právě tím, že teprve po oficiálním programu přijde nefalšovaná folklorní atmosféra. Každý zpívá, pije a beseduje,“ prohlásil Ládík Šimeček, zatímco my už besedovali a zpívali se sborem ze Svatobořic-Mistřína v jednom ze sklepů u pana Pojezného. Poté jsme ještě „stihli“ navštívit pohostinnost druhého sklepa u Ježků. Také jsme si za pomoci příznivců Horňácka zazpívali i naše sedlácké a táhlé a já jsem při tom vyzpovídal kamaráda Jurku.

„Chtěl bych, aby se tradiční kultura, která je přirozenou součástí mého života, stala přijatelnou i pro další lidi. Už jsem si vyslechl různé debaty o tom, jestli to co děláme je folklor, folklorismus a nebo jestli to s tím vůbec nějak souvisí. Upřímně řečeno - je mně úplně jedno, jak nás nazývají – nám tady v Kyjově třeba někteří kamarádi vodáci z recese přezdívají Indiáni. Já si chci především zazpívat, pobavit se zcela přirozeně jako se třeba baví jiní na diskotéce. A tady mám dojem, že byli všichni v pohodě a není k tomu ani zapotřebí nějakých dalších komentářů. Ať nás hlavně neberou jako konzervu - ještě do ní zdaleka nepatříme“, dodává Jura Petrů. Zatímco já a kamarád „nefolklorista“ Jarek Kočárek, oba „ovínění kvalitou vína“ a „zajímavosťú rečí“ jaksi zapomínáme, že už je pozdní čas, navíc nedělní noc před pracovním dnem a musíme se brát zpátky k rodnému, dost vzdálenému Horňácku. Rozhodnutí jsme byli bez sebemenšího váhání, že cestu pod rouškou tmy na bicyklech už nezvládneme a musíme se tedy spolehnou na cizí přepravu. Dva plánované vlaky od Brna nám ujely za dramatických okolností doslova před nosem. Nakonec přece jen chytáme čas na poslední vlak jedoucí před půlnocí do Veselí nad Moravou. Zde necháváme kola „v úschovně“ jednoho rodinného domků u nádraží a protože do tohoto našeho „kúta“ republiky lokálka jede až ráno, volám na pomoc z Horňácka pro „domácí taxík“. Cesta z Veselí do Velké poté proběhla velice rychle. Obětavému řidiči vyprávím totiž naše zážitky z otvírání sklepů. Ten jen kroutil hlavou a divil se velice, že jsme se ještě v takové zimě vydali takové kilometry absolvovat na kolech a „nečučali“ radši v teple domova. Tvrdím, že to stálo za to, a že když budu zdravý, znovu JARO „kolmo“ s „pěsničkú“ na kyjovský Šištót přivítat vyrazím...

P.S. Sportovní oblečení a sportovní elán nechám doma jedině tehdy, a to velice rád, když u této příležitosti opět zazpívá ve svátečních krojích Horňácký mužský pěvecký sbor z Velké nad Veličkou. Rozhodování o pozvání účasti kolektivu však nechávám na kyjovských organizátorech.


FOTO:

1. Příjemnější vítání už bylo přímo v Kyjově, ve vinařském areálu na Šištótě. Hned na poprvé to bylo k osvěžení skvělé „rose“. Vypil jsem ho kromě jiných i na zdraví z nejstarších aktivních zpěváků v Kyjově Miroslava Raisigla z Ježova, pocházející z jednoho z nejstarších rodů cimbalistů na Kyjovsku.

2. Sbor mužů Slováckého souboru Kyjov disponuje nejen největší členskou základnou na Slovácku, ale špičkově mu to i zpívá. A přitom je to tak jednoduché. Stačí jen chodit se zaužívanou železnou pravidelností na zkoušky. Zpívat a pořád zpívat… Nemúvit… Ach, kdyby tomu tak bylo u nás ve Velkéj...

3. Tahoun veškerého folklorního dění ve Vnorovech Jan Smutný umí sbor mužů souboru Spinek řádně zkomandírovat a když řekne, že se jde k domovu, tak se jde a na nikoho se nečeká… Taky zmizeli z Kyjova mezi prvními.

4. Půvabná něžná houslistka se mezi hrubými chlapskými hlasy vůbec neztratila.





Diskuze ke článku


17. 04. 2006 (21:36) • Vladan: Zpáteční cesta
Tož Toníku, už jsem se pomalu bál, že na těch kolech pojedete aj dom. Vcelku jsem si oddech i zasmál se, jak vám za dramatických okolností ujely dva plánované vlaky od Brna. To si dovedu živě představit... (taky mám několik takových plánovaných odjezdů za sebou). A chudák "taxikář"... co ten si asi všechno musel vyslechnout...o)))

17. 04. 2006 (23:18) • Tonda Vrba: Tož, chuďák to nebyu... :-)
Chuďákem byu Jurka P. z Kameňáku, kerý nás moséu hlídat. Jináč další chudák nebyu "taxikář" z Horňácka Jurka Tůmúj z Veselá. Chodí totiž s mojú cérú a mosí skoro posúchat. Dneskaj ně aj dokonco "zpracovau" defekt pri včerajší zpáteční cestě "po štyroch koloch" z národného divadua v matičce měst-v Praze, kde sa hráua fajnová hra Sluha dvou pánů. Na šlahačku sem sa obudiu pred obědem a nikdo ze "sluhú" ně v obchúzce nepomohéu, tož sem sa ceuý deň věnovau "klobáskovému folkloru" doma v garáži a "úradovau" v prípravě na 22. dubenca u nás ve Velkéj v kulturáku. Ešče mosím napsat, že na ten významný "chutný deň" nepotrebuju "sluhu", ale nekerého z "pánkú",kerý mu može neco prihodit do tombole. "Sluha-já" mu to potom vrátím takým "propagačným způsobem" jako skvělý "majstr herecký" Miroslav Donutil ve hlavném výstupu na scéně Národa sobě:o)))

23. 04. 2006 (06:57) • Hana Polášková: Všecky pěkné..
Pomalu usínám po cestě z Velké s chutnýma
klobáskama v břiše a v hlavince rámuju ob-rázky ..roztočených hradišťských tanečnic..
klobáskových koleček všude..huslí a úsměvu Martina Hrbáča po zimě zase naživo..Kubíků
v klobúčkách do čela venku pred schodama a
jejich ohnivých čardášků..Kubíků do posled-
ní chvíle v kavárně..a taky posledního ko-la losování ..a možná sem na iné zapoměla (ty zostanú bez rámečků) a že byly pěkné všecky

25. 04. 2006 (11:02) • marcela:
...a já mám ještě otlačený palec, jak sem ty klobásky krájela...:-) Hanko - Ranko, to jsme se někde mezi těma Kubíkama na sebe musely aspoň jednou usmát...(?!)

26. 04. 2006 (08:18) • Ranka: Marcele
Nejsu si istá Marcelo ale určitě sme sa na sebe usmály a jestli´s to byla ty ,tak sem
sa s obdivem dívala,jak sa to na takých akcách dělá. Mně to trošku potrvá..

24. 04. 2006 (08:31) • Zelinka František: Po kem je to Šištót?
Antoníne,
děkuju za Šištót, klobásky a najvíc za S jedním koněm do EU.
Ale proč Šištót, esli víš jak méno vzniklo, daj vědět

25. 04. 2006 (20:07) • Tonda Vrba: Šiištót sa už zkúmá
Očekávám, že na tuto otázečku nám Františku odpoví někdo z Kyjova. Jurka Petrůj už hlásiu, že osloviu k vyjádreňú patričnú místní historičku. Vitaj!

26. 04. 2006 (14:59) • Jura: ©iątót
Přátelé - Frantiąku, Toniku, případně daląí - s mírným zpoľděním potvrzuji jen to, co jiľ bylo vyřčeno v původním článku Tonika Vrby "Z Horňácka kolmo na kyjovský ©iątót. Slovo "ąiątót" vzniklo opravdu z německého slova "Schießstatt",coľ v překladu znamená střelnice, protoľe základ Schieß znamená střílet a statt-místo,takľe doslovně místo ze kterého se střílelo. V Rakousku se to dokonce zkomolilo na "Schiaßstatt" a v Česku uľ do doąlo do tvaru "ąiątót". Musím ale přiznat, ľe takto přesný výklad není z mé hlavy, ale z hlavy mých přátel, kteří mě v tom nenechali a důrazně jeątě připomínali, ľe to není od slova ąůstat. Toľ tak. Ostávajte vąichni ve zdraví. Jura

tak doufám,ľe Ti to nějak dál postačí k diskuzi.
vitaj a buď


27. 04. 2006 (09:51) • Jura: Nějak se to pomrvilo
Nevím jak je to možné, ale u mě na počítači ty písmenka byly normální a jak jsem to odeslal, předělaly se do úplně jiné podoby. Nechci psát víc, kdyby tomu bylo i teď. Jen zkusím napsat znovu slovo Šištót - co to udělá. A jestli nic, pak to nechápu. Musím to psát ještě jednou a nebo je to jasné? Jura

27. 04. 2006 (11:33) • marcela: To jsem našla v "Národopisných aktualitách" z roku
Střelecká společnost byla v Kyjově založena v roku 1793 a v letech 1804-5 si postavila spolkovou budovu, lidově zvanou "šištót". Byl v ní i taneční sál, ve kterém se též hrávala divadelní představení. Budova tak plnila účel, který hlásala tabule zasazená v průčelí, s německým nápisem: "Dem geselligen Vergnügen" - Společenské zábavě. Zde se později konaly i první české společenské podniky, až do doby, kdy se jejich střediskem stala budova Občanské záložny, postavená v roce 1880. Užíval ji i Sokol, než si postavil novou sokolovnu u nádraží, a nakonec byla upravena na obytný dům. v kyjovském muzeu je uložena spolková kniha "lncorporations Buch der Schützengesellschaft der könig Stadt Gaya", založená v roce 1843, do které se zapisovalo až do roku 1855, kdy patrně střelecká společnost zanikla...


27. 04. 2006 (13:41) • Jura: Marcelo,
děkuji za téměř vyčerpávající doplnění mých chabých vědomostí. Teď už je ten kyjovský Šištót tak známý, že příští rok určitě přijedete i vy ostatní a nenecháte v tom jenom toho našeho Tonika Vrbového - mimochodem taky starého kozla, což mě vždy dovede rozesmát. Příští rok - pokud budeme při zdraví a při chuti se zase sejdeme na Šištótě některou neděli, která bude nejblíž k prvnímu jarnímu dni. Ahoj. Jura

27. 04. 2006 (15:48) • marcela: ...rok 1978 se mi tam nevešel...
...já si toho pozvání nesmírně cením, ale to už se fakt na tu Moravu budeme muset přestěhovat...(!) Tondovi na výpomoc s klobáskama jsme s Marcelou ml. nacestovaly 500 km tam a 500 zpátky(!) Ke Kyjovsku máme taky vřelý vztah, ale všechny akce se na tuto vzdálenost ani při nejlepší vůli nedají zvládnout... Ale třeba bude příští jaro všechno jinak...:-) Těším se na setkání* marcela

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 27/04/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS