FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Klobúček s pérkama, věneček s pantlama

Články

18/01/2005 • Klobúček s pérkama, věneček s pantlama
zaslalo Slovácké muzeum

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti připravilo pro odbornou i laickou veřejnost - především pro milovníky krojů - výstavu, kterou poeticky nazvalo Klobúček s pérkama, věneček s pantlama. Tentokrát je výstava zaměřena jen na úvazy a pokrývky hlavy, neboť byly nedílnou součástí kroje a právě podle nich se poznalo, odkud nositel pochází, jak je starý, jaké má postavení nebo k jaké příležitosti se daný kroj obléká. Z dvaceti tisícové textilní sbírky byly vybrány čepečky, šatky a čepce, lipské, barvenické a turecké šátky, různé druhy plátěných, vlněných či brokátových šátků, klobouky, čepice, beranice apod. Samotných pokrývek hlavy z celého Slovácka má fond muzea několik stovek, takže se autorka výstavy zaměřila jen na oblast Uherskohradišťska, Kunovicka, Uherskoostrožka a Buchlovicka. Představuje všechny varianty pokrývek hlavy dětí, mužů a žen, jež se nosily ve všední den, při práci, při slavnostech či obřadech. Jednotlivé oblasti zastupují takové sbírkové předměty, které poukazují na změny v úpravě účesů, úvazů a pokrývek hlavy, jimiž za posledních sto let prošly.

V části Uherskohradišťska výstava obsahuje řadu vzácných oděvních součástek, které se již dávno nenosí a nebo úplně upadly v zapomnění. Patří k nim dětské čepičky karkuličky, patáčnice nošené na slavnost, zdobené našitou krajkou. U mužského kroje dolského typu je třeba si všimnout zajímavého vývoje klobouku, od starodávného se širokou střechou, která je přihrnutá k vrchnímu dýnku, přes kulaté filcové klobouky s malou stříškou až po filcové se širší stříškou tvarované na tři facky. Uherskohradišťské ženy jistě nejvíce zaujme vývoj úvazů na Uherskohradišťsku. K nejstarším patřily šatky. Jsou ve výstavě přiblíženy spolu s dýnky na čepcích a představují nejvzácnější kusy sbírkového fondu muzea. Po šatkách přišly modré tištěné barvenické šátky, pak šátky žluté, sirkové, které byly vystřídány tureckými šátky.

K zajímavým patří i úvazy tureckých šátků, jejichž vázání je velmi složité a pracné. Právě na úvazech dolského typu je vidět rozdíl jednotlivých podoblastí; někde je pevné, jinde volnější. K nejvzácnějším sbírkovým předmětům patří dnes již zapomenuté pentlení nošené ještě v posledních letech 19. století. Bylo vystřídáno jednoduchým věnečkem nebo věnečkem s copy.

Velmi obsáhle je svými úvazy a pokrývkami zastoupena i oblast Kunovicka. Vyjímá se nejen střihem a výzdobou krojů, ale i pokrývkami hlavy. Po starých typech hrotkovitých klobouků, které dříve nosili muži, se dochovaly v podobném tvaru typické kunovické mužské beranice, astrigánky s lemem, šité z mladých černých tureckých jehňat.

U ženských pokrývek hlavy můžeme obdivovat jedny z nejstarších šatek a čepců s dýnky. Vzácná jsou krajková dýnka, která datujeme na úplný začátek 19. století. Zcela neobvyklé je zastoupení úvazů lipských šátků a teprve po nich používané turecké šátky. Svatební věnec na Kunovicku je jeden z mála, který neprodělal vůbec žádné změny, jen snad stuhy na věnci byly dříve užší a delší, s červeným podkladem.

Oblast Uherskoostrožska patří k těm, kde se staré oděvní součástky dochovaly velmi málo. Ze starších a nejvzácnějších jmenujme dětské šité karkuličky s mašlí, u mužů typický šiřák, původně také hrotek, zdobený šmuky - pentličkami a pomorančem, černým pérem z krocana. K ojedinělým krojovým součástkám z Uherskoostrožska patří ženské šatky a dýnka, datované začátkem 19. století, dnes zcela zapomenuté. Nejtypičtější jsou pro tuto oblast navázané turecké šátky na záušnice v podobě turbanu, kdy nejsou žádným cípem šátku zakrytá záda. K nepřehlédnutelným oděvním součástkám patří pentlení pro nevěstu či družičky, které si posazuje na hlavu i král při jízdě králů.

Buchlovicko je poslední oblastí prezentovanou na výstavě. Geografická poloha a historický vývoj silně ovlivnily podobu kroje, stejně jako pokrývky hlavy či úvazy. Děti stejně jako v jiných oblastech nosily šité čepičky - čepenky k šatičkám. Muži zase běžné městské klobouky, které doplňovala typická košile s červeným puntíkovým šátkem pod krkem a soukennou kordulou.

Kapečkovým šátkům předcházely hrubé lipské šátky, později turecké šátky, nošené kdysi i na všední den. Černé turecké šátky dušičkové se váží dodnes hore nebo dole konce. Ke zvláštnostem buchlovického kroje patří i čepení, které dnes působí jako jeden celek, ale dříve se skládalo z několika částí postupně připevňovaných na hlavu.

Výstava Klobúček s pérkama, věneček s pantlama je uspořádaná z vlastních sbírek při příležitosti 90. výročí Slováckého muzea. K výstavě je vydán i katalog, jež slovně popisuje výstavu ve větší šíři a je jejím vhodným doplňkem.

Výstava probíhá ve dnech od 4. 11. 2004 do 28. 3. 2005 v Hlavní budově Slováckého muzea, Smetanovy sady 179 - velký sál, Uherské Hradiště.

poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS