FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Lidový kroj Malé Hané (8.)

Články

01/11/2004 •Lidový kroj Malé Hané (8.)
zaslala Pavla Vacová

Sukně

Na svátek se za starších dob nosily kanafasové. Selský stav nebyl před zrušením roboty tak zámožný, aby kupoval mnoho látek ve městě. Hospodyně s děvečkami a dcerami spředla len, dala část pásem obarvit na červeno a modro k barvíři do města (v Jevíčku k Zezulovi, v Boskovicích k Šafářovi v Brněnské ulici anebo k Zajíčkovi na Bělé) a zanesla je s bílou přízí k tkalci a poručila si vzorek - kolik kterých nitek a v jakém postupu má tkát. Podle vypravování pantáty Dürra z Velkých Opatovic byl původní kroj jen bělavý (v barvě lněného plátna), a proto už červené proužky v domácky vyrobené sukni byly náramnou parádou. Chodily v ní nevěsty k oltáři, družičky na svatby i církevní slavnosti. Později nosily se k muzice a ve sváteční dny kanafasy celé červené, též z domácího přádla, ale hospodyně nakoupily už i skromnou zásobu nitek hedvábných, zelených a žlutých, a daly je vetkat mezi červené, modré a bílé nitky vlastního přádla. Kanafasy byly v letech čtyřicátých až šedesátých sváteční sukní pro malou Hanou i hory. Ve Vanovicích byla tkalcovská manufaktura tohoto zboží. Na všední den se nosily plátěné sukně domácí výroby z režného plátna nebo modře barvené. Tyto poslední zprvu jen hladké, později posety tištěnými drobnými kvítky bíložlutými. Takovým se říkalo "tiščenke". Sukně kanafasky byly k neroztrhání. Když se odnosily ve sváteční dny, sloužily ještě při polní práci, pokud nebyly přešity na děti.

V letech sedmdesátých, kdy se na Malé Hané z tehdy módního kašmíru šily poloměstské dlouhé šaty s volány, šily se na horách z téhož materiálu ještě sukně a kordulky ke kroji. Ani ve všech vsích na Malé Hané nebylo oblékání jednotné, městské. Nacházejí se z té doby sukně kašmírky ke kroji, krátké, ušité ve Velkých Opatovicích. Starobylé krojové sukně kašmírové měly, jak už dříve podotknuto vpředu všitý kus levnější látky takové velikosti, co by zůstal dobře kryt zástěrou - domácí plátno nebo sepraný světlý tisk apod. Říkalo se mu také "ledaco". Stařenky vysvětlovaly tento kus všité látky úsporou. Z vyspořeného kusu drahého vlněného kašmíru šila se totiž kordulka. Zajímavé je, že i kanafasky, ač nemají všitou levnější látku, přece mají vpředu setkaný (ne přišitý!) díl jiného vzoru, zvaný též ledaco. Zjev tento je zajímavý a jeho původ by zasloužil studia.

Kašmírky byly u dolního okraje zdobeny pestrými harasovými krepinkami a často ještě asi dvacet centimetrů nad okrajem krepinou jiné barvy nebo uzounkou harasovou stužkou. Nosily se většinou v zimě jako teplé odění vlněné. V létě se nosily "kartónky" s droboučkými kvítky ve světlých barvách: růžové, světlemodré apod. Střihem se nelišili od kašmírových, ale někde se prý pokoušely některé ženy všít do okrajů kartounek obruče. Ale byly to výstřelky ojedinělé, ovlivněné módou, obecně se nenosily (podle stařenky Zemánkové z Horního Štěpánova).

poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS