FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Když chlapi zpívají

Články

01/10/2004 • Když chlapi zpívají
zaslal Jiří Jilík

"Chtěl bych mít tolik roků jako váš sbor!" Slovy, která vyvolala vlnu potlesku, zahájil svoji gratulaci vedoucí mužského sboru Révokaz z Čejkovic na Hodonínsku Jaroslav Novák. Jeho slova patřila pěveckému sboru vinařů z Kudlovic na Uherskohradišťsku, který ten den na počátku září oslavoval ve skanzenu U Strmenských čtyřicáté výročí svojí činnosti. Kudlovjané si pozvali do starobylého stavení svoje dobré přátele, s nimiž se setkávají, jak jinak - při zpěvu. Přijeli zpěváci z blízkého okolí, z Nedakonic, na nichž člověk musí obdivovat nejen jejich zpěvní kvality, ale především to, že jsou také dobrou kamarádskou partou, v níž je čas pro humor a lecjakou lapálii. Zpěváci z Buchlovic jsou jiní. Slyšel jsem vtipnou charakteristiku, když je vedle mne sedící žena pojmenovala "půlpáni". Mají noblesu, jakoby je prostředí buchlovického zámku, kde často vystupují, poznamenalo zvláštním druhem intelektu. I jejich zpěv je kultivovaný. Muži z Čejkovic přivezli táhlé písničky ze svého regionu, z hanáckého Slovácka - a jsou sami tak trochu jako ty písničky - chvíli slovácky plnokrevní a hned zas hanácky rozvážní a rozšafní. Nechyběli ani bodří Hlučané, jejichž zpěv je právě takový jako krajina Dolňácka pod svatým Antonínkem - pokorná, se znameními poctivé lidské práce v polích a zahradách.

Mužské sbory se staly v posledním desetiletí výraznou kulturní aktivitou ve slováckém regionu. Působí jich zde několik desítek, a neuplyne týden, aby se někde neuskutečnilo jejich setkání. Kudlovičtí vinaři byli průkopníky - začínali v polovině šedesátých let jako první a řadu let byli sami.

"Na popovském poli, dvanáct rozmarýnů, ja co je mně po nich, když mně nevónijú..." zazpíval Tonda Čevela, legenda dolňáckého zpěvu, kdysi první sólista souboru Hradišťan, svým hlasem všeobjímajícím ten krásný kraj a člověku bylo dobře u srdce, že žije právě tady, obklopen dosud pěknou krajinou a lidmi, kteří mají ne dvě, ale tři srdeční komory. V té třetí, spíše komůrce, mají uschovány písničky. A když se dva nebo tři potkají, zavdají si vína, nahlédnou do té srdeční komůrky, najdou společnou písničku a začnou zpívat: "Lásko, bože, lásko, kde ťa ludé berú, na horách nerosteš, v poli ťa nesejú..." V takovou chvíli člověk na chvíli uvěří, že není ještě vše ztraceno. Tož takové to bylo pěkné nedělní odpoledne na počátku září U Strmenských v Kudlovicích.


poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS