FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Ono se řekne grumle, ale? (II. část)

Články

18/06/2004 • Ono se řekne grumle, ale? (II. část)
zaslal Josef Kratochvíl

U nás se stále opisuje chiméra, že grumle kovali cikánští (dnes se můžeme dočíst, že romští) kováři. Však jsou o tom dokonce písničky:

Na kopečku, na dvorečku
sú tam cikáni,
posedali dokolečka
grumle kovali.

To by se pak v přeneseném významu mohlo také tvrdit, že všechny zámky na Moravě postavili cikáni:

Cigáni, cigáni stavjali si zámek
a chtěli v něm tancovat,
neměli cigánek.

Co je však velmi zajímavé, že tak zvaná „Železná opona“ postihla i tento malý hudební nástroj. Úplně se zapomnělo, že například v Horním Rakousku, u města Steyr, je malé městečko Molln, kde byl již od roku 1679 cech výrobců grumlí. V Mollnu působilo 33 mistrů a 14 tovaryšů. V roce 1818 se uvádí, že vyrobili 2,5 milionu těchto malých věciček. A formani, jediný to dopravní prostředek té doby, je rozváželi po celé monarchii, tudíž i na Moravu, do Čech a do Horních Uher (na Slovensko).

Moje první grumle mě koupil tatínek na pouti ve Křtinách, a bylo to v roce 1941. Nejen grumle, ale i plechového slavíka, kterého jsem miloval. Léta byl tento nástroj nedostupný, mohl se pouze kupovat a dovážet z kapitalistické ciziny. Dnes si grumle může koupit každý i u „Lídlů“ v Brně na Zelném trhu. Jsou profesionálně dokonalé v 16 druzích, dle ladění a velikosti. Vyrábí je rakouská firma SCHWARZ, založená roku 1679! V rakouském městečku Molln je na náměstí památník výroby grumlí - grumle v nadživotní velikosti. V nedalekém Micheldorferu je muzeum se stálou audiovisuální výstavou „Klangwelten“, kde hlavní atrakcí je historie výroby grumlí.

V roce 2001 jsem se svojí manželkou navštívil muzeum hudebních nástrojů v městečku St. Gilgen na jezeře Wolfgangsee. Je to nebývalá atrakce. Přivítal nás muž, spolu s ostatními návštěvníky (dohromady asi 12 osob) si nás posadil do půlkruhu a po přivítání a představení vyjímal jednotlivé exponáty ze skříní, důkladně je popsal a zahrál na ně! Živé muzeum! Přišlo i na grumle. Viděl jsem poprvé grumle vyrobené z bambusu (taky na ně zahrál), a teď přišla chvíle, kdy moje žena se neudržela a prohlásila: „Můj muž umí také hrát na grumle!“ S líbezným úsměvem mě byly nabídnuty několikakeré grumle a já chvíli grumloval. Sklidil jsem potlesk a nyní opět s líbezným úsměvem začal správce muzea předvádět věci mě dosud nevídané. Bylo to virtuosní hraní na jedny i dvoje grumle, různé dechové finty, harmonické finty, kdy hrál i zpíval současně, no prostě byl jsem v tu chvílí tááákhle maličký.

Když jsem o tomto muzeu a o tomto člověku vyprávěl všem zainteresovaným vědeckým pracovníkům, folkloristům, nikdo neměl zájem se s ním kontaktovat, něco od něj získat a přiučit se.

Takže stále trvá a vítězí vědecký názor Lucie Uhlíkové: „Na našem území je (grumle) rozšiřovali zejména romští kovotepci.“

I. část článku Ono se řekne grumle, ale?



poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS