FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Velikonoční pomlázka

Články

08/04/2004 • Velikonoční pomlázka
zaslal Zbyněk Žůrek

Poslední týden čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi se nazýval pašijový. Velikonoce jako nejvýznamnější svátek křesťanské církve, spojený s památkou umučení a vzkříšení Krista, ovlivňoval řadu od nich odvozených pohyblivých svátků.

Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem a měsícem. Vychází se ze zásady slavit Velikonoce po jarní rovnodennosti (stanovené na 21. března) v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22. března do 25. dubna.

Z hlediska zvyků bylo nejvýznamnějším dnem velikonočního cyklu Pondělí velikonoční. Toho dne se odbývala pomlázková obchůzka, pro kterou si lid vytvořil celou řadu názvů: pomlázka, šlahačka, šibačka, mrskačka, mrskut, šmigrúst, binovačka, aj.

Pomlázkové právo začíná pro mládence o půlnoci z neděle na pondělí. Chlapci obcházejí ve skupinách všechny domy, kde bydlí dívky, o něž mají zájem. V pozdější době začaly chodit po pomlázce i děti (většinou v doprovodu rodičů), navštěvujíce příbuzné a sousedy. Dnes se pomlázky zúčastňují i ženatí muži. V pondělí odpoledne platilo už ženské právo, kdy po mrskutu chodila děvčata. Tento zvyk se však dochoval již jen málokde.

V lidových představách je šlehání zelenými pruty nebo polévání vodou o Velikonocích spojeno s představou přenášení síly probouzející se přírody na člověka - na jeho krásu i zdraví.

Při pomlázkové obchůzce dostávali koledníci nejrůznější dary: maso nebo jiné pokrmy, koláče (mazance), ovoce, zákusky, ale také proutky rozmarýnu, oděvní doplňky nebo peníze. Nejběžnější odměnou však byla vejce, všeobecně považovaná za symbol jara. (V lidové kultuře se vejce považuje za symbol života a připisuje se mu magická moc). Zvláště ceněna byla vejce malovaná. Barvení a zdobení vajec mělo umocnit vlastnosti, které se jim přisuzovaly. Za nejkrásnější byla považována červená vajíčka, jejichž barva symbolizovala barvy krve, života a ochranné moci. Kromě barvy měly své svůj význam i jednotlivé znaky a ornamenty, které se na vajíčka malovaly. Pomlázka byla také vhodnou příležitostí k projevení mileneckých vztahů mezi mladými lidmi. Malovaná a zdobená vejce, kraslice, se tak stávala jakýmisi „poslíčky lásky“. Nápisy na leptaných, batikovaných nebo vyškrabovaných kraslicích hovoří zcela nezakrytě o lidské lásce, toužení, štěstí, ale i zármutku.
Synečku šumný,
jak si mně lúbný.

Slnečko vychodí, měsíček bledne,
túžím já za tebú nocú i ve dně.

Zpívaj, kohutku, dám ti žitečka,
abys obludil mého synečka.

V malovaném vajíčku
posílám ti hubičku.

Komu tu pomlázku dám,
ten srdce mého bude pán.

To vajíčko malovaný,
z lásky Tobě darovaný.

Můj zlatý obrázku,
daruju ti pomlázku.

Fauešný synečku, fauešná tvá láska.
Už sem zapomněua, na koho sem chtěua,
na tebe nemožu, dybych aj moseua.




poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS