FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Lidový kroj Malé Hané (3.)

Články

02/10/2003 •Lidový kroj Malé Hané (3.)
zaslala Pavla Vacová

Hranice kroje na Malé Hané

Hranice kroje na Malé Hané leží v bývalých okresech moravskotřebovském a boskovském. Jádrem je nížina Malé Hané, zhruba mezi městy Boskovicemi a Jevíčkem, s obcemi: Bačov, Sudice, Vážany, Knínice, Šebetov, Vanovice, Drválovice, Světlá, Cetkovice, Borotín, Uhřice, Velké Opatovice, Biskupice, Jaroměřice, Vrážné, Bezděčí, Lazy, Mezihoří, Unerázka, Trnávka a bývalé německé obce Derflík a Chornice. K těmto obcím se druží osady v horách, které přiléhají k Malé Hané: na západě jsou to Podolí, Vísky, Kladoruby, Svárov, Kochov, Frýdntál, Velká a Malá Roudka, Skočova Lhota, Brťov, Smolná, Malonín a Bělá. Na severu Trnávka, Rozstání, Radkov, Bohdalov, Petrůvka, Pěčíkov, Plechtinec, Vranová Lhota, Stará a Nová Roveň. Na východě Hartinkov, Vysoká, Trpín, Ošíkov, Kladky, Březinky, Nectava, Chobyň, Dzbel, Šubířov, Nový dvůr, Úsobrno, Pohora, Novosady, Horní Štěpánov, Kořenec, Benešov, Pavlov, Okrouhlá, Buková, Vratíkov, Velenov, Hrádkov, Valchov, Žďárná, Suchý, Protivanov. Tyto obce jsou hospodářsky závislé na městech v rovině, Boskovicích a Prostějově. Přibližně se tedy kryje hranice malohanáckého kroje s hranicí malohanáckého nářečí.

Tím, že náš okrsek o národopisné stránce nepříliš výrazný, leží na styku krojové oblasti litomyšlské, novoměstské a prostějovské, mělo toto postavení vliv i na nahodilé regionální začleňování Malé Hané. I lidé s vyšším vzděláním si někdy příslušnost této oblasti neuvědomovali. Nejsou vzácností dotazy: „Tak, co tom děláte u vás na té Hané?“ Hanáci by ovšem upadli do pohoršeného veselí nad „Hanáky“ z Kořence, Štěpánova, Nectavy apod. "Horani", jak nám říkají, byli a jsou zdrojem veselých posměšků, když se na prostějovském nádraží hrnou ke svému vlaku - „horáku“.

Náš kraj má některé společné znaky sousedních oblastí: Široký krejzl malohanáckého kroje a částečně i vázání šátku podobá se hanáckému, ale materiál je mnohem skromnější. Místo bohatých krajek je užito výšivky na plátně. Kordula nese znaky obou. Je hluboce vykrojena jako východočeská a horácká, ale zatímco žena z Horácka a východních Čech dbá úzkostlivě, aby nevykukoval ani kousek rukávců mezi kordulkou a sukní, jde naše kordulka o 1 až 2 cm nad pas. Tento úzký bílý proužek mezi sukní a kordulkou byl typickou nutností, ač nikdy nedosahoval oné šíře, jako je tomu u krojů na Hané, zejména na Prostějovsku.

Bílá vyšívaná „půlka“, zkřížená přes prsa, jakož i motivy výšivek na nich, jsou nápadně podobné motivům na ostatním Horácku od Nového Města směrem k Telči, Dačicím, Staré Říši a Jemnici. Jsou jim blízké také výšivky z Brněnska a sousední české, vesměs také bílé vyšívání. Na ostatním Horácku máme v nich obdobu zimních prošívaných čepců, kterým se na Malé Hané říkalo karkole, a na ostatním Horácku kolena.

Předběžně lze tušit, že kroj na celém okrsku je nejvýchodnějším výběžkem oblasti kroje horáckého a budeme jej nazývat krojem Malé Hané. Nehledě k drobným rozdílům v kroji jednotlivých obcí, např. ve vázání šátků, je tu patrný rozdíl v odění lidu nížiny Malé Hané, která je bohatší, a chudších vsí na horách. Zejména je tu patrný rozdíl v cennosti materiálu. Zajisté že v obci samé se projevilo oděvem i sociální rozvrstvení. Co honosného v odívání si mohla pořídit zámožná „menářka“ či „rechtářka“, na to si nemohla pomyslet selka a tím méně chalupnice. Krojová silueta odpovídá vcelku krojům našich nejbližších sousedů, a je nejbližší typu horáckých krojů na jihozápadě a západě Moravy. Zdá se, že jen některé drobnosti se přenesly z Hané na Malou Hanou, snad je to v souvislosti s tím, že Jevíčko bylo pod správou Olomouce. Varianty kroje ostře odlišné podle obcí ovšem se už nezachovaly ve své úplnosti, ale přece jen nelze říci, že by tu byl popisován jen nějaký "univerzální" kroj, který se zastara nosil ledaskdy a leckde.

Máme zachován úplný kroj nevěsty z let čtyřicátých, ženské kroje "kostelové" i k tanci z let 1840 - 1860, a to z Malé Hané i z hor, smuteční vdovský z téže doby, pracovní z let šedesátých a sváteční kroje dívek a žen k tanci z let sedmdesátých.

Podstatné rozdíly mezi obcemi nebyly - leda v nepatrných maličkostech při vázání šátku, ale i tu základní způsob vázání popisovaly a ukazovaly stařenky skoro všude stejný. Též ve velikosti a vázání půlky byly rozdíly. Někde byly půlky menší a nosily se úzce poskládané přes prsa, jinde (na horách) široce rozložené, takže kryly skoro úplně kordulku, jinde se vázaly až vzadu na zádech - tak byly veliké (Protivanov). Takovéto zajímavé detaily u mnohých obcí musíme oželet už nadobro, neboť se vše ztratilo v nepaměti času a mnohdy tu nebyla zachována snad už ani jediná krojová součástka.

Ale i to, co se zachovalo a je od zapomenutí zachráněno, je velké bohatství: tvarem i barvou velmi vkusné a plné niterného vztahu k prostředí, z něhož vzešlo.

poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS