|
|
 |
FolklorWeb.cz | Články | Lašsko - kultura a nářečí
Články
Jak uvádím na jiném místě těchto www stránek (Regiony | Lašsko),
jsou nejstarší památky lidové lašské kultury většinou
ze dřeva, neboť celý lašský kraj dřevem přímo oplýval. Součástí tohoto "dřevěného věku" na Lašsku zůstává
pro kraj typický tkalcovský stav (v lašském nářečí zvaný "vařtat"), kolovrat, pastýřova píšťala, dřevěná čutora,
domácí váhy,... Hojně rozšířeno bylo též včelaření v krásných starobylých dřevěných úlech.
Jiným typickým znakem lašské lidové kultury je keramika. Nejstarší známky nalezneme na hradě hukvaldském v podobě
zelených kamnových kachlů. Dále to byly ozdobné talíře, hrníčky a džbány. Jejich podstatným rysem je malovaná kytička,
v níž převládá velká červená růže a žlutý tulipán s oranžovými okraji nad drobnými kvítky barvy modré a hojnou zelení listů.
Lašsko je také bohaté na čistý lidový výtvarný projev - malbu na skle a řezbu. Lašské obrázky na skle představují ponejvíce
náměty liturgické. Lidová řezba souvisí pak s dostatkem dřeva v kraji. Jde o lidové sošky světců, celé betlémy, madony,
vyřezávané židle, truhly, police aj.
Podíváme-li se na lašské nářečí, zjistíme že jde o dialekt, jehož základním znakem je přízvuk na předposlední slabice a úsečnost,
která značí úplný zánik délky (stryc, dobreho, prosiš, kusek). Slabiky de, te, ne vyslovují se měkce (děn, tětka, něpiš).
Charakteristickým znakem je též přeměna "á" v "o" (jo místo já, vološ místo voláš apod.). Nádech tohoto dialektu je podobný
polštině, hlavně svou intonací. Hlavním kladem laštiny je hudebnost, zvučnost a vzácný rytmický spád. Pro vážnější zájemce
o lašské nářečí doporučuji např. dílo Z. Sochové "Lašská slovní zásoba" (Academia, 2001).
Fotografie poskytnul Vladan Jílek
poslední aktualizace:
07/10/2005
|
|
|
